(u Ascomycetes) antheridium, které slouží jako zdroj potravy

(u Ascomycetes) antheridium, které slouží jako zdroj potravy

(u Ascomycetes) antheridium, které slouží jako zdroj potravy

(u Ascomycetes) antheridium, které slouží jako zdroj potravy

vitální pohyb hyf, spor nebo plodnic umožňující zaujmout nejvýhodnější polohu v prostoru k vykonání jejich funkcí. Podle činitelů, kteří pohyb vyvolávají se rozlišuje: geotropismus (vyvolaný zemskou tíží), chemotropismus (vyvolaný chemickými látkami), hydrotropismus (vyvolaný vodou nebo vlhkostí), anemotropismus (vyvolaný pohybem vzduchu) a tigmotropismus (vyvolaný dotykem)

vitální pohyb hyf, spor nebo plodnic umožňující zaujmout nejvýhodnější polohu v prostoru k vykonání jejich funkcí. Podle činitelů, kteří pohyb vyvolávají se rozlišuje: geotropismus (vyvolaný zemskou tíží), chemotropismus (vyvolaný chemickými látkami), hydrotropismus (vyvolaný vodou nebo vlhkostí), anemotropismus (vyvolaný pohybem vzduchu) a tigmotropismus (vyvolaný dotykem)

náhle zakončený, jakoby useknutý

anglicky lanýž, obecně jedlá podzemní plodnice

nadzemní část plodnice vyšších stopkovýtrusých hub vyrůstající z podhoubí a nesoucí klobouk

vylomitelný třeň hub, který Ize snadno oddělit od klobouku

třeň, který nelze snadno oddělit od klobouku

vyšší systematická kategorie zahrnující příbuzné řády a podřízená oddělení, v mykologii má koncovku -mycetes

houby lanýžotvaré, řád hub třídy Discomycetes, většinou saprofytické, zřídka i parazitické houby, některé žijí v ektotrofní mykorhize, plodnice jsou většinou podzemní (hypogeické) hlízovité, téměř uzavřené koule (gasterothecia), na povrchu s pevnou zákrovkou (cortex) a uvnitř s glebou protkanou chodbičkami a komůrkami, které jsou vystlány výtrusorodou vrstvou, řád je tvořen třemi čeleděmi, nejznámějším představitelem tohoto řádu je rod Tuber (lanýž), jehož plodnice se sbírají jako pochoutka

malý bradavicovitý výrůstek

malý bradavicovitý výrůstek

mající tuberkly

virová infekční jednotka trubicovitého nebo vláknitého tvaru s dutým středem

virová infekční jednotka trubicovitého nebo vláknitého tvaru s dutým středem

zduřelý, inflátní

viz nádor

plášť, tenká bílá membrána kolem peridioly u většiny druhů čeledi Nidulariaceae

ne čirý, zamlžený

řepovitý

ztluštěnina na vegetativní stélce

ztluštěnina na vegetativní stélce

viz Pyrenomycetes

anglický termín pro chocholovitost trav (Dilophospora alopecuri)

prorůstání protoplastu parenchymatických rostlinných buněk do přilehlých cévních svazků xylému

skupina virů patřících mezi viry s ssRNA genomem bez obalu a s izometrickými částicemi, mají jednodílný genom, název podle anglického jména pro typového zástupce viru žluté mozaiky vodnice (turnip yellow mosaic virus)

plochý, štítovitý typ pseudoperithecia otvírající se sekundárně otvorem

druh se širokou ekologickou amplitudou vyskytující se na velmi různých stanovištích (Armillaria mellea, Mycena pura)

viz okluze cév

biologická změna, která je vyvolána nebo souvisí s expozicí

mající malé dutiny, zejména o klobouku hub, který má prohlubeň uprostřed oproti třeni

centrální zduřenina ve tvaru výrůstku ve středu diskovitého útvaru, zejména výrůstek uprostřed klobouku

mající umbo

jev, ke kterému dochází při opakovaném pěstování jedné plodiny na stejném stanovišti a je způsoben více faktory, jako je např. přemnožení určitých druhů mikroorganismů, nahromadění kořenových výměšků rostlin, narušením struktury půdy ap.

hákovitý

viz pseudorezistence

viz klenduzita

pouze na jednom konci (zvláště o bakteriální buňce)

viz vřecko unitunikátní

viz monofág

International Union for the Protection of New Varieties of Plants, Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin

rzi, řád hub třídy Teliomycetes, rozsáhlý řád obligátních endotrofních parazitů rostlin. Pro svůj vývoj často potřebují dva odlišné hostitelské druhy, přičemž na každém z nich se tvoří odlišná vývojová stádia.

tzv. letní výtrus rzi, dvoujaderný, jednobuněčný, tenkostěnný výtrus rzi, který slouží k šíření rzi za vegetace, přičemž způsobuje sekundární infekci primárního hostitele

ložisko uredospor

tzv. letní výtrus rzi, dvoujaderný, jednobuněčný, tenkostěnný výtrus rzi, který slouží k šíření rzi za vegetace, přičemž způsobuje sekundární infekci primárního hostitele

United States Environmental Protection Agency, americká agentura pro životní prostředí

U.S. Department of Agriculture, Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických

ochrana rostlin jejímž posláním je minimalizace používání pesticidů, k jejichž aplikaci se přistupuje jen ve zcela nezbytných a ekonomicky zdůvodněných případech podle stupně výskytu škodlivého činitele

sněti, řád hub třídy Teliomycetes, endotrofní parazité rostlin, především obilovin a trav, na nichž tvoří někdy mohutné sory vyplněné masou černě zbarvených chlamydospor, řád tvoří dvě čeledě: Ustilaglnaceae - sněti prašné (rod Ustilago) a Tilletiaceae - sněti mazlavé (rody Tilletia, Urocystis),

ireverzibilní poškození rostlin nedostatkem vody, které se projevuje rychlým vadnutím, po němž následuje odumření a zhnědnutí pletiv, dipsopatie

1. spálení povrchového pletiva (pokožky nebo kůry) rostlin při prudkém střídání tepla a chladu, 2. stejné symptomy vyvolané virovou nebo houbovou chorobou

Výkonný aparát Státního fondu tržní regulace v zemědělství

1. v symptomatickém pojetí je to reverzibilní nebo ireverzibilní ochablost (ztráta turgoru) rostlinných orgánů, 2. jako vadnutí (respektive vaskulární vadnutí jsou nazývány choroby, pro něž je charakteristická ztráta turgoru následkem kolonizace cév houbami Verticillium spp.

viz pochva

(o jménech) v souladu s mezinárodní botanickou nomenklaturou (International Code of Botanical Nomenclature)

mající skupinu perilhecií se zobáky otočenými dovnitř nebo paralelními s povrchem jako u rodu Valsa

nepravidelně rozložená změna barvy rostlinných orgánů (např. panašování, mozaika) podmíněná defekty v tvorbě chlorofylu nebo antokyanu, pestrolistost

ireverzibilní vadnutí způsobené ucpáním nebo jinou poruchou cévních svazků

sloužící k životu a růstu organismu, nikoliv však k jeho rozmnožování tvorbou specializovaných rozmnožovacích (generativních) buněk

vznik nového potomstva oddělováním vegetativní části rodičovského organismu (např. kvasinky)

organismus schopný přenášet patogeny na hostitele, přenašeč

obal plodnic stopkovýtrusých hub

viz závoj

viz plachetka

silně pokrytý jemnými chloupky, jako samet

zduřený veprostřed nebo na straně, inflátní

mající malé výrůstky nebo bradavice

jemně verrukózní

vadnutí rostlin způsobené ucpáním cév myceliem houby Verticillium spp. (nejčastěji Verticillium albo-atrum)

přeslenovitý, v přeslenech jako u rodu Verticillium

rezistence, která rostlině poskytuje úplnou ochranu proti určitému patotypu (rase) patogena a projevuje se zejména hypersenzitivní reakcí. Při výskytu jiného patotypu téhož druhu patogena je vertikální rezistence neúčinná, rasově specifická rezistence, specifická rezistence

viz lékařská a veterinární mykologie

1. kulovité nafoukliny houbových hyf, které mají zásobní funkci (např. u endomykorhizních hub), 2. infekční struktura ve tvaru měchýřku, která vzniká po průniku penetračního hrotu do pletiv hostitele. Nejprve se vytváří primární vezikula a z ní se posléze vyvíjí sekundámí vezikula.

stávající se vínově červeným

příznak onemocnění charakteristický vývojem chlorofylu v pletivech nebo orgánech, v nichž není normálně přítomen (zejména korunní plátky květů), zezelenání

stávající se zeleným

úplná virová částice

nejmenší známí původci infekčních chorob rostlin, samostatná skupina předbuněčných patogenů, která se od virů a bakteriofágů liší nepřítomností bilkovinného obalu a neobyčejně malými rozměry, svoji podstatou jsou to malé patogenní ribonukleové kyseliny

nauka o virech

útvar bílkovinné povahy vznikající v buňce infikované virem. Jde buď o krystal virových částic nebo o produkt reakce buňky na vniknutí viru,

viz inkluze

buněčná organela, v níž jsou akumulovány krystalinní nebo amorfní formy virů

infekční jednotka viru, partikule

onemocnění způsobené virem

stupeň patogenity určitého kmene infekčního agens ve vztahu k určitému druhu hostitele za určitých podmínek, jako měřítko virulence může sloužit rozmnožovací schopnost patogena v hostiteli, rychlost a vývoj sporulace

obligátní intercelulární parazité ze skupiny předbuněčných biologických jednotek, makromolekulární nukleoproteidy, které ve své nukleové složce obsahují informaci o samoreprodukci na úkor látkové výměny svého hostitele

viz fytotoxiny

toxické látky produkované patogenem nebo hostitelem v hostitelských pletivech v průběhu patogeneze, při níž však nemají primární úlohu,

viz sklovitost

oranžovohnědý pigment z Volucrispora aurantaica

zásobní látka hub, zejména kvasinek

viz pochva, někdy se používá i pro velum universale (viz plachetka)

tvorba větších či menších dutin ve dřevě pod kůrou

zprohýbání listů, plodů nebo kůry nerovnoměrným růstem pletiv

výrazné zúžení listů, takže připomínají listy vrby

viz vrbolistost

příznak choroby, při němž jsou větve ztenčené, ohebné a někdy se sklání dolů