kořenovité prodloužení třeně sahající hluboko do půdy nebo dřeva (např. Xerula radicata)

1. protoplazmatická nebo vakuolární membrána vypadající jako septa (Corynespora), 2. septa s póry (u Blastocladiales)

1. protoplazmatická nebo vakuolární membrána vypadající jako septa (Corynespora), 2. septa s póry (u Blastocladiales)

převrácený konec kontextu hyfy v hymeniu rodu Duportella

útvar připomínající sklerocium, avšak vzniklý stmelením mycelia houby s částečkami půdy či pletiva hostitele nebo jiného substrátu

viz Pleosporales

1. encystovaná myxoaméba (u Acrasiales), 2. basidiospora (u Ustilaginales)

jiný výraz pro pseudoperithecium

nepravé vakuoly v protoplastu některých sinic a bakterií vyplněné plynem

onemocnění nevirového, často abiotického, původu, které však svými symptomy připomíná virózu

krystalická látka s halucinogenními účinky izolovaná z hub rodu Psilocibe (lysohlávka), viz houby halucinogenní

onemocnění rostlin, při němž kůra tvoří šupinky praská, usychá a malé částečky se odlupují

onemocnění rostlin, při němž kůra tvoří šupinky praská, usychá a malé částečky se odlupují

viz omamné látky

organismus, jehož optimální teplota pro růst je kolem 20 °C

mající křídla

mající měkké vlasy

choroba, při níž dochází k tvorbě puchýřů vyplněných tekutinou (vodou) nebo plynem (vzduchem)

pigment produkovaný Candida pulcherrima a dalšími kvasinkami v přítomnosti železa

červený pigment Candida pulcherrima, má fungicidní účinky

pučení, jako u kvasinek

pudrovitý, jakoby poprášený pudrem

polštářovitý

pokrytý velmi malými skvrnami nebo dutinkami

(o koloniích bakterií) velmi malý, ale viditelný pouhým okem, menší než 1 mm v průměru

nadměrná tvorba pupenů

proces, při němž jsou virové částice odděleny od rostlinného pletiva

puchýřovitá, často bradavičnatá skvrna nebo kupka spor

viz Sphaeropsidales

typ nepohlavní plodnice vřeckovýtrusých hub, podobný peritheciu, uvnitř jsou však pyknospory

rosolovitá látka koloidní povahy vyplňující prostor mezi pyknosporami v pyknidě, která při styku s vodou bobtná, následkem čehož vytlačuje pyknospory z pyknidy ven

(u rzí) pyknidě podobná haploidní plodnička, spermogonium

pyknospora

struktura s víceméně tvrdou stěnou podobná pyknidě, avšak neobsahuje spory

nepohlavní spora (konidie) vzniklá v pyknidě

(u Hemisphaeriales) proces při němž se část stélky obloukovitě prohýbá a tloustne zatímco pod ní se tvoří askogenní hymenium

zmenšení velikosti jádra zvýšením hustoty jaderné hmoty a zvětšením afinity pro jaderná barviva jako důsledek napadení patogenem

jiný název pro perithecium u Pyrenomycetes

velmi rozsáhlá třída hub pododdělení Ascomycotina, česky tvrdohouby, tvoří perithecia, která jsou často ponořena do tvrdého myceliového stromatu, pohlavní rozmnožování se uskutečňuje nejčastěji gametogamií, ...

hruškovitý

antibiotikum z Aspergillus quadrilineatus, má fungicidní účinky

rozšiřující se zprostředka

parazité na kořenech rostlin

vlastnost některých atomů samovolně se rozpadat na atomy jednodušší, vysílat elektromagnetické záření nebo částice

termín používaný pro některé choroby, vyznačující se tvorbou nádorů vyniklých nadměrným růstem (hyperplazie) některých buněk (např. rakovina brambor)

spora pocházející z části nebo větve konidioforu (např. u Cladosporium)

větvený jako sobí roh

viz horizontální rezistence

viz vertikální rezistence

úpřípravky určené k hubení potkanů

metabolický produkt Helminthosporium ravenelii a H. turcicum

dutý orgán v gastrální plodnici typu klatrothecium, na němž je vynášen teřich u hadovek (Phallales), obecně jakákoliv struktura nesoucí hymenium

přijímací hyfa, vyčnívající ze spermogonia rzi. Jejím prostřednictvím přechází jádro cizí spermacie (tedy spermacie opačného párovacího typu) do základů aecia.

malý větvený nebo nevětvený výrůstek ze stromatu (jako u Sclerotinia), který je schopen být "spermatizován" mikrokonidiemi

čidlo; ústrojí k zachycování podnětů z okolí nebo nitra organismu; specifické místo účinku jedu

proces vedoucí k částečnému nebo úplnému zotavení buňky, tkáně, orgánů nebo organismu, poškozených účinkem chemické látky

viz retrogradace

opakovaná infekce následující po předchozí infekci stejným patogenem

schopnost odolávat napadení patogenem za určitých podmínek

tvarem připomínající ledvinu

skupina virů s dvojvláknovou ribonukleovou kyselinou (dsRNA) bez obalu, název je odvozen z anglického respiratory enteric orphan

prostředky k odpuzování bodavého hmyzu, jako ochrana lidí a zvířat

zvyšování počtu virových částic v hostitelské buňce, reprodukce viru, multiplikace

jeden z enzymů umožňujících replikaci viru v hostitelských buňkách

komplex enzymů podporujících replikaci virů

rozmnožování, tvorba potomstva, existují tři formy rozmnožování: vegetativní, nepohlavní a pohlavní

časový úsek mezi počátkem a koncem tvorby potomstva

(u Chytridiales) mající vývoj jedné (mono-, monogenocentrický) nebo více reprodukčních struktur v těžišti, genocentrický, porovnej monoreproduktocentrický a polycentrický

vstřebávání

viz plodnice resupinátní

schopnost vektora udržet virus v infekční formě v nebo na svém těle

doba od nasátí (akvizice) viru, během níž vektor obsahuje dostatečně velké množství viru ke způsobení infekce

jako síť, síťovaný

sestupná fáze gradace následující po kulminaci a předcházející dekrescenci

reizolát patogena z hostitele, který byl uměle infikován

odchylka od normální struktury a funkce, vyvolaná látkou, která se vrací k normálním hodnotám po přerušení expozice

(o okraji kloboukaté plodnice - pileu) mající okraj zatočený zpět nebo nahoru

1. stopkovýtrusá houba (řád Uredinales), která je charakteristická tím, že na hostiteli vytváří rezavě hnědé kupky výtrusů (uredospor), tvoří celkem pět typů výtrusů: aecidiospory, uredospory, teleutospory, basidiospory (sporidie) a spermacie, některé druhy rzí tvoří vedle uredospor ještě jejich zvláštní typ - amphiospory, které mají tenčí a tmavější stěny, 2.

abnormální exsudace rezinu z konifer, smolotok

schopnost hostitele potlačit nebo oddálit aktivitu patogenního agens, způsobilost hostitelského organismu odolat nebo klást odpor škodlivému patogennímu faktoru, popřípadě schopnost zmenšit nebo překonat účinky tohoto škodlivého faktoru, opak náchylnosti, odolnost

rostlina, která není poškozena takovou koncentrací herbicidu, která hubí jiné rostliny téhož druhu

skupina virů s jednovláknovou ribonukleovou kyselinou (ssRNA) s obalem, název je odvozen z řeckého rhabdos = tyčinka

mající hluboké trhliny

houbové onemocnění v nose nebo jiných orgánech člověka způsobené Rhinosporium seeberi

kořínku podobný vlas nebo vlákno

bakterie kolonizující povrch kořenů rostlin

vlákno spojující blefaroblast a jádro zoospor

bakterie, aktinomycety a houby osidlující rhizosféru

mající nebo tvořící rhizoidy

houbová vlákna morfologicky připomínající kořeny rostlin, která slouží k přichycení stélky k substrátu (např. Rhizopus spp.)

virové onemocnění cukrové řepy, při němž se tvoří nadměrné množství postranních (laterálních) kořenů

typ trvalého podhoubí, které morfologicky připomíná kořeny rostlin. Jsou tvořeny stmelenými vlákny podhoubí na povrchu s černou kůrou, na špičce je přítomen apikální meristém.

stélka u Cladochytriaceae

mikroprostředí bezprostředně na povrchu kořenů rostlin, osídlené mikroorganismy, které je ovlivněno organickými a anorganickými látkami exsudovanými rostlinou, je součástí rhizosféry

mikroprostředí obklopující podzemní orgány rostlin

mající světle červené spory

mající zobákovité spory

vysoko- nebo nízkomolekulární organická sloučenina (nukleová kyselina) tvořená kyselinou fosforečnou, D-ribosou, a dusíkatými bázemi adenin, guanin, cytosin a thymin, molekula RNA je tvořena jednoduchým řetězcem (ssRNA), u některých virů i dvojicí řetězců (dsRNA), podílí se na syntéze bílkovin, u některých virů je nositelem genetické informace

viry obsahující ribonukleovou kyselinu

organely syntézy bílkovin. Jsou to komplexy ribonukleových kyselin a proteinů. Katalyzují vznik peptidové vazby.