Hledání
neplodné, tenkostěnné, klavátní nebo filiformní, přehrádkované nebo nepřehrádkované, hyalinní vlákno mezi vřecky v plodnici vřeckovýtrusých hub, jejich volné konce často tvoří epithecium nad vřecky,
viz seta,
(u Pythiaceae) mající antheridium po straně oogonia,
náhrada cyklu sexuálního, kdy genetická rekombinace probíhá jinak než prostřednictvím meiózy a fertilizace, u hub je charakterizován vznikem heterokaryotického mycelia, tvorbou diploidu a mitotickou rekombinací.
náhrada cyklu sexuálního, kdy genetická rekombinace probíhá jinak než prostřednictvím meiózy a fertilizace, u hub je charakterizován vznikem heterokaryotického mycelia, tvorbou diploidu a mitotickou rekombinací.
viz flavicin,
antibakteriální antibiotikum produkované houbami Aspergillus flavus, A. giganteus a A. parasiticus
choroba mající stejné příznaky jako stolbur, avšak způsobená jiným patogenem,
vnější,. tmavě zbarvená hyfová vrstva apothecia,
organismus cizopasící na jiných živých organismech,
částečná nebo úplná nutriční závislost jednoho organismu (parazita) na pletivech jiného živého individua (hostitele), druh antagonistické symbiózy,
přeměna dřevních pletiv na parenchymatická, v důsledku čehož dochází k vodnatelnosti orgánů,
metoda podání látek do organismu mimo zažívací trakt
fixovaný ke stěně (např. vřecko v peritheciu),
druh automixie, kdy k oplození dochází mezi dvěma samičími gametangii,
vývoj rozmnožovací buňky bez oplození, apomixie,
partenogeneticky vzniklá oospora nebo zygospora (viz azygospora),
viz virová částice,
způsob selekce nových kmenů mikroorganismů, při níž se pasážovaný druh opakovaně přenáší na kultivační médium (zpravidla jím je přirozený hostitel) za neustálé kontroly jeho biologických vlastností. Používá se například pro získávání produkčních kmenů entomofágních či antagonistických nebo hyperparazitických hub, opakovaný přenos patogena v kultuře (itro) nebo na rostlinách či živočišných hostitelích (in vivo),
schopnost organismu odolávat napadení patogenem, která je dána morfologickou, fyziologickou nebo histologickou zvláštností orgánu či pletiva,
viz patogen,
populace hostitele, v níž všichni jedinci mají určitou dědičně stejně založenou odolnost, u patogena pojmu patodem odpovídá patotyp,
buněčný nebo nebuněčný organismus, který je schopen způsobit chorobu na jednom nebo více hostitelích,
proces vzniku a vývoje choroby,
schopnost jednoho organismu (patogena) vyvolat onemocnění jiného organismu (hostitele),
schopnost patogena překonat odpor hostitele, vyživovat se na jeho účet a vyvolat v napadeném hostiteli příznaky onemocnění,
viz fytopatologie,
vědní disciplína zabývající se měřením (hodnocení) chorob, a to z hlediska 1. četnosti výskytu choroby, 2. intenzity choroby neboli intenzity napadení a 3. kvantity a kvality výnosu
subsystém ekosystému zahrnující parazitické vztahy mezi organismy,
toxiny patogena, které hrají důležitou úlohu při vzniku choroby,
populace patogena, ve které všichni jedinci mají společnou určitou patogenitu, u hostitele pojmu patotyp odpovídá patodem,
kmen nebo soubor kmenů se stejnými nebo podobnými vlastnostmi, odlišitelnými na infrasubdruhové úrovni od jiných kmenů téhož druhu nebo poddruhu na základě odlišné patogenity k jednomu nebo více hostitelským druhům,
antibiotikum produkované druhy Aspergillus clavatus, Penicillium patulum, P. claviforme a P. expansum, má antibakteriální a fungicidní účinky, další názvy: clavicin, clavatin, claviformin, expansin,
Plodinová burza Brno
polychlorované bifenyly, genetický název pro skupinu chlorderivátů dibenzenu
viz peridiola,
malá stopka,
případ pseudomixis, kdy dochází ke kopulaci mezi mladými a dospělými buňkami, vyskytuje se u některých kvasinek,
reprodukce probíhající v mladém nebo nedospělém organismu,
jako zuby hřebene,
aktivní složka pesticidů rovnoměrně rozptýlena ve hmotě homogenních tuhých částic
jemná vnější membrána, u bakterií a kvasinek růst na povrchu tekutého média,
viz cutis,
ve tvaru šikmého disku na stopečce,
antibakteriální antibiotikum produkované druhy Penicillium notatum a P. chrysogenum, jiné názvy: corylophillin, notatin, penicilin B,
část infekčního cyklu, při níž patogen nebo jeho infekční struktury pronikají do pletiv hostitele, vstup patogena do hostitele, pronikání,
infekční struktura, pomocí níž patogen proniká do pletiv hostitele, vyvíjí se z vnitřní stěny apresoria,
jako malý štěteček,
skupina antibiotických látek produkovaných druhy Penicillium notatum a P. chrysogenum, je aktivní proti Gram+ bakteriím a má jen malou toxicitu pro člověka. Byl objeven jako první antibiotikum Flemingem v roce 1929.
skupina antibiotických látek produkovaných druhy Penicillium notatum a P. chrysogenum, je aktivní proti Gram+ bakteriím a má jen malou toxicitu pro člověka. Byl objeven jako první antibiotikum Flemingem v roce 1929.
viz penatin,
bakteriální enzym, který inhibuje aktivitu penicilinu,
žlutý pigment Penicillium clavariiformis
ústy
mycelium přetrvávající nepříznivé podmínky po jedno nebo více vegetačních období v pletivech hostitele,
stádium životního cyklu hub, v něž jsou spory (jak asko- tak i basidio-) tvořeny po splynutí jader nebo partenogeneticky, viz též teleomorfní stádium,
typ aecidiového stádia rzí rodu Peridermium
kulovitý nebo zploštělý tuhý útvar, který uzavírá hymenium, pecička,
vnější, různě silná stěna plodnice, okrovka,
neplodná vlákna tvořící výstelku ostiola,
vyhnutý ze směru nebo paralelní k povrchu či obvodu,
okrajová nefunkční plazma s jádry v oogoniu nebo antheridiu u vyšších Oomycetes,
třásnité ústí na vrcholu kulovitých plodnic některých hub břichatek,
pohlavní askohymenální plodnice vřeckovýtrusých hub (Pyrenomycetes) lahvicovitého nebo téměř kulovitého (subglobózního) tvaru s vlastní stěnou a s otvorem (ostiolum) na vrcholu a uvnitř s vřecky a parafýzami
pohlavní askohymenální plodnice vřeckovýtrusých hub (Pyrenomycetes) lahvicovitého nebo téměř kulovitého (subglobózního) tvaru s vlastní stěnou a s otvorem (ostiolum) na vrcholu a uvnitř s vřecky a parafýzami
bakterie s bičíky po celém povrchu těla (Erwinia),
podávaný přes kůži
listový symptom, při němž jsou listy duhovitě zbarvené a mléčně lesklé,
mající "botičku" nebo překrytý, zvláště ve vrchní části třeně zakrytého pochvou nebo velem,
onemocnění vyvolané některými plísněmi (třída Oomycetes)
řád třídy Oomycetes zahrnující parazitické nebo saprofytické houby, označované jako plísně, vyžadující pro svůj vývoj vodu nebo vysokou vzdušnou vlhkost, hyfy jsou zpravidla bezbarvé, složené především z b-glukan-celulózového komplexu a proteinu obsahujícím hydroxyprolin, řád zahrnuje 3 čeledi: Albuginaceae, Pythiaceae a Peronosporaceae
podávaný ústy
organismus parazitující v poraněných, oslabených pletivech rostlin, využívající nekrogenní reakce hostitele
viz nekrotrofie,
1. doba, po kterou virus zůstává uchován ve vektoru po nabývacím sání, 2. dlouhodobé setrvání např. herbicidu v půdě,
celační doba je delší než 3 hodiny - virus se v těle vektora množí, takže vektor je infekční po celou dobu svého života,
biologicky aktivní látka používaná v ochraně rostlin před škodlivými činiteli. Pesticidy se dále dělí na herbicidy (proti plevelům), rodenticidy (proti hlodavcům), moluskocidy (proti měkkýšům), fungicidy (proti houbám), baktericidy (proti bakteriím), akaricidy (proti roztočům) a insekticidy (proti hmyzu - v rámci insekticidů je ještě další členění na aficidy - proti mšicím, ovicidy - proti vajíčkům a larvicidy - proti larvám hmyzu),
termín používaný jako společné označení chemických nebo biologických substancí používaných na ochranu rostlin proti škůdcům, chorobám a plevelům a rovněž k hubení parazitů užitkových zvířat, k hubení škodlivých hlodavců, atd.
onemocnění květů, při němž jsou korunní plátky nepřirozeně pestře vybarveny, variegace květů,
viz variegace,
metamorfóza listenů, kališních listenů, tyčinek nebo pestíků v korunní plátky,
změna původního tvaru na petrželovité,
řád hub třídy Discomycetes, plodnicemi jsou většinou epigeická (nadzemní), někdy hypogeická (podzemní) apothecia různého tvaru, operkulátní vřecka obsahují většinou po 8 askosporách, avšak jsou známy i druhy s 32, 64, 128 i více než 7.000 sporami v jednom vřecku, saprofytické houby žijící na zemi s vysokým obsahem organických látek, na mrtvém dřevě, exkrementech, spáleništích, některé druhy lze sbírat jako jedlé houby ( Morchella - smrž, Verpa - kačenka), popsáno asi 870 druhů v 65 rodech,
Pozemkový fond
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond
řád hub třídy Discomycetes, zahrnuje 56 rodů, jejich hymenium je překryto membránou, která později hvězdicovitě nebo nepravidelně praská, systematicky se dále dělí na dvě čeledi (Stictidiaceae, Phacidiaceae),
předpona ve smyslu tmavě zbarvený nebo snědý (zejména o sporách Deuteromycotina),
řád hub třídy Gasteromycetes, pododdělení Basidiomycotina, plodnice hub jsou v mládí pod zemí a mají tvar vajíčka, jsou obaleny kožovitou blanou (peridium), pod níž je silná rosolovitá vrstva. V dospělosti se blána trhá a vyrůstá dutý třeň s nasazeným důlkatým kloboukem, který je povlečen výtrusorodou vrstvou, která se v dospělosti rozplývá v zelenavou, někdy odporně páchnoucí kaši obsahující výtrusy.
pigment z Phoma terrestris,
basidie, která je podélně nebo příčně rozdělena do čtyř buněk,
podtřída hub třídy Hymenomycetes, synonymum Heterobasidoimycetidae, charakteristickým znakem je přehrádkovaná (fragmentovaná) basidie, skupina je tvořena třemi řády: Auriculariales s příčně dělenou basidií, Tremellales se šikmým dělením a Septobasidiales s dělením podélným, basidiokarp této podtřída je rosolovitý, voskovitý nebo vyprahlý, druhy saprofytické i parazitické (Helicobasidium purpureum - anamorfa Rhizoctonia violacea - kořenomorka fialová [Auriculariales]),
spora, která má 2 nebo více příčných přepážek,
houba z třídy Phycomycetes,
podle některých systémů třída hub zahrnující podtřídy Oomycetidae (zde Oomycetes, Chytridiomycetes a Hypochytridiomycetes), Zygomycetidae (zde Zygomycetes) a Trichomycetidae (zde Trichomycetes),
viz Sphaeropsidales,
skupina virů s dvojvláknovou ribonukleovou kyselinou (dsRNA) bez obalu, název je odvozen z anglického phyto respiratory enteric orphan,
barvivo, charakteristicky zbarvené látky (pigmenty) jsou produkována některými houbami,
pro přesný popis zbarvení plodnic a hyf se používá následující terminologie: achroický - bez pigmentace, euchroický - s pravou pigmentací, jako opozitní výraz k epichoický - odbarvující se v průběhu vývoje, ...
viz neštovice,
mající pileus,













RSS
RSS