houbové onemocnění člověka a zvířat, může být způsobeno více druhy kvasinek rodu Candida, nejčastěji C. albicans. Kvasinky napadají především kůži (zejména meziprstní prostory rukou) a sliznice trávicího ústrojí a uregenitálního systému (zejména ústní dutina a vagina).

anglický termín, který se do češtiny překládá jako "plíseň", a má i podobný význam jako české hovorové slovo plíseň a označuje mikroskopické houby s pouhým okem dobře znatelným myceliem nebo masou spor, tedy tvořící na povrchu rostliny nebo organického substrátu "plísňový" povlak.

listový symptom, u kterého četné malé diskolorované plochy vystupují proti pozadí odlišné barvy, popřípadě odlišného odstínu téže barvy. Diskolorované plochy jsou na rozdíl od strakatosti víceméně jasně ohraničeny.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

typ mozaiky, při které drobnější a větší skvrny vytvářejí vzorek mramoru,

poškození kmenů nebo větví stromů, které vzniká odumřením větších partií korových pletiv současně s pletivy meristematickými v důsledku silných mrazů,

zával hojivého pletiva na mrazových trhlinách,

poškození kmenů a stromů, které vzniká pnutím v důsledku střídání teplot dřeva v zimě, kdy ve dne je jasno a relativně teplo a v noci hluboký mráz (tzv. radiační mrazy při tlakové výši v zimním období),

viz apoplexie,

za vlhka lepkavý, slizký,

houby hlavičkotvaré, nepočetný řád (170 druhů) třídy Zygomycetes, stélka je cenocytická, eukarpická, nepohlavní rozmnožování se uskutečňuje velkým množstvím sporangiospor (jednobuněčných sporangiospor ...

(o apexu) ostrý, zašpičatělý,

předpona v cizích složených slovech ve významu více-, mnoho-,

forma parazitismu, při níž hostitelský organismus poskytuje výživu více parazitickým jedincům různých druhů, koparazitismus,

viz replikace viru,

viz polyfágní,

proces, který u shnilých plodů jádrovin a peckovin napadených houbovými patogeny (nejčastěji Monilia spp.) vede k rychlé ztrátě vody a vzniku vysušených, zcvrklých, tmavě zbarvených plodů (mumií),

jak s podélnými, tak i příčnými přepážkami,

drsný s krátkými tvrdými výrůstky,

jemně murikátní,

schopnost tvořit mutanty s novými genetickými vlastnostmi,

samovolné nebo uměle vyvolané změny organismu s genetickými následky

spontánně vzniklá dědičná změna genetického materiálu,

faktor nebo látka evokující tvorbu mutací (např. zvýšená teplota, ultrafialové záření, chemické látky),

faktor (často látka) schopný v organismu vyvolat změny dědičných vlastností

schopnost některých chemických sloučenin způsobovat dědičné změny v genetickém materiálu buňky

odlišný jedinec vzniklý mutací,

bez špičky, na konci nezaostřený,

volnější způsob neantagonistické symbiózy, ze které mají oba organismy prospěch, ale nejsou na sebe bezprostředně vázány, oboustranně prospěšná symbióza,

podle některých systémů samostatný řád Deuteromycetes, který zahrnuje ty duhy hub, které se nepohlavně rozmnožují pouze pomocí sterilního mycelia, přičemž pohlavní rozmnožování u řady z nich není vůbec známo, Ainsworthův systém tento taxon neuznává jako samostatný a jednotlivé začleňované druhy (např.

metabolický produkt Penicillium griseofulvum,

nepohyblivý, vegetativní, mnohojaderný útvar hub tvořený spletí hyf, podhoubí,

podhoubí u Basidiomycotina složené z jednojaderných buněk (monokaryotických),

podhoubí u Basidiomycotina složené z dvoujaderných (dikaryotických) buněk,

zvláštní kapsa mezi články zadečku samiček pilořitek rodů Sirex, Paururus a Tremex, do níž si ukládají konidie nebo mycelium tzv. ambróziových hub. Mycetangia jsou uložena poblíž vaječníků, takže na procházející vajíčka se nalepí mycelium nebo konidie houby, která po vylíhnutí larvy rozkládá celulózu a lignin a umožňuje tak larvě stravitelnost dřeva,

choroba (zejména v tropech) chodidel nebo jiných částí člověka, která je charakteristická tvorbou mykotických granulí (zrn) v infikované tkáni. Je způsobována více druhy hub. Zrna mohou být buď bílá nebo žlutá (Nocardia madurae, Allescheria boydii, Aspergillus spp.

houba, zúčastňující se symbiózy,

nádor způsobený houbou,

organismus živící se myceliem hub (např. mravenci z rodu Atta),

soubor hub a hlenek žijící na určitém území,

obor mykologie, který studuje výskyt hub na určitém území

pocházející z nebo žijící na houbě,

vědní disciplína zabývající se geografickým rozšířením hub,

stav, při němž jsou houby v krvi,

stav, při němž jsou houby v krvi,

specifický způsob šíření rostlinných virů pomocí hub,

nauka o houbách,

parazit napadající houby,

parazitismus, při němž jsou parazitovány houby,

onemocnění vyvolané mykoplazmou,

nejmenší známé mikroorganismy z říše Procaryotae, schopné způsobit onemocnění rostlin nebo živočichů, mikroorganismy, které nemají buněčnou stěnu a nejsou schopny syntetizovat ani její základní stavební složky, protože nesplňují některé Kochovy postuláty pro organismy, bývají často označovány jako mykoplazmám podobné organismy - MLO (z anglického názvu Mycoplasma-like organisms),

vzájemně prospěšné těsné morfologické spojení mezi houbou (mykobiontem) a rostlinou (fykobiontem) prostřednictvím jejích kořenů. Dále se rozlišuje endomykorhiza a ektomykorhiza (viz),

vzájemně prospěšné těsné morfologické spojení mezi houbou (mykobiontem) a rostlinou (fykobiontem) prostřednictvím jejích kořenů. Dále se rozlišuje endomykorhiza a ektomykorhiza (viz),

dusíkatá sloučenina podobná chitinu v buněčných stěnách hub,

potlačující růst houby, = fungistatický,

toxické látky, metabolity hub

toxiny produkované houbami, vznikající jako přímé produkty metabolismu, většinou se jedná o sekundární metabolity,

(o rostlině) - mající mykorhizu,

viry napadající houby

onemocnění rostliny, člověka nebo zvířete způsobené houbou. Mykózy jsou často blíže určovány pomocí předpony, která vyjadřuje přesnější lokalizaci - např. tracheomykóza (napadá cévní svazky rostlin), broncho- (dýchací ústrojí), dermato- (pokožku) ap.

mající velké množství spor

askolokulární uzavřená a polštářovitá plodnice uvnitř s četnými a nepravidelně rozmístěnými dutinkami (loculy),

(o houbách) sloužící mravencům jako potrava nebo úkryt, nebo i obojí současně,

první, nebičíkaté vývojové stádium hlenek, které nemá svoji vlastní buněčnou stěnu, vzniká po proniknutí buněčného obsahu myxomonády do buňky hostitele

pohyblivý, obvykle dvoubičíkatý protoplast hlenek vznikající po vyklíčení odpočinkového výtrusu,

houba patřící do oddělení Myxomycota,

hlenky, oddělení eukaryotních stélkatých mikroorganismů zařazovaných do říše hub, jejich tělo je ve vegetativním stavu nahé (tj. bez buněčné stěny) a je buď améboidní (ve tvaru měňavky) - myxomonáda, myxoaméba nebo plazmoidní - ve formě nahé mnohojaderné hmoty, systematicky se dále člení na 4 třídy: Acrasiomycetes, Myxomycetes, Plasmodiophoromycetes a Labyrinthulomycetes,

viz akviziční sání,

viz tumor,

tvorba nádorů na různých částech rostliny,

neschopnost hostitele bránit se proti invazi patogenního agens, případně neschopnost překonat její následky, opak rezistence,

viz infekce,

sklerocium houby Claviceps purpurea,

zakrnění celé rostliny, trpasličí růst, zakrslost,

nm, jednotka délky, tisícina mikrometru, milióntina milimetru, 10-6mm,

viz nanismus,

ve tvaru tuřínu či ředkvičky,

pohyby nebo deformace rostlinných orgánů vyvolané nerovnoměrným růstem jejich vrchní (epinastie) nebo spodní (hyponastie) strany,

porodnost, produkce nových jedinců

nucení ke zvracení

člunkovitý,

člunkovitý,

příměsy pesticidních přípravků do krmiv určených k hubení škůdců

potenciální schopnost látky vyvolat poškození zdraví v závislosti na jejich vlastnostech včetně jeich toxických účinků

odstraňování špatně vyvinutých nebo nemocných rostlin z porostu, který je určen k dalšímu rozmnožování (např. u sadbových brambor),

nejvyšší z průměrných celodenních koncentrací zjištěných na stanoveném měřícím místě za určité časové období

nejvyšší dávka látky, která, dostává-li se do organismu denně v průběhu celého života, nemůže u člověka vyvolat onemocnění nebo poškození zdraví postižitelné současnými vyšetřovacími metodami, ani nemůže ovlivnit budoucí generace

nejvyšší možná koncentrace škodlivin, při které ještě nedojde k poškození zdraví

organismus vyživující se z odumřelých pletiv hostitele, saprofyt,

odumírání buněk nebo orgánů jako reakce na napadení patogenem,

odumření tkáně

získávání organických látek z usmrcených buněk hostitele. Nekrotrofní organismus rychle usmrtí buňky hostitele a pak na nich žije jako saprofyt, viz též hesla fakultativní nekrotrofie, obligátní nekrotrofie,

náhlé, lokalizované odumírání pletiv nebo orgánů vlivem usmrcení buněčné protoplazmy. Projevuje se formou lokalizovaných vpadlých hnědých skvrn nebo rozsáhlejších nekrotických destrukcí, které bývají pro určité choroby typické svým umístěním na rostlině, velikostí, tvarem a zbarvením,

odumření tkáně

prostředky k hubení kroužkovitých červů

antibiotikum produkované Streptomyces fradiae, má antibakteriální účinky,

typ přenosu rostlinných virů při němž je celační doba nulová, takže vektor je schopen přenosu ihned po nasátí virových částic, schopnost přenosu je časově velmi silně omezena, přenos se uskutečňuje mechanicky na savém ústrojí hmyzu,

tvorba nových jedinců z reprodukčních (rozmnožovacích) orgánů rodičovského organismu bez předchozí kopulace,

vzájemná neslučitelnost, dědičně založená nezpůsobilost rostliny být hostitelem určitému druhu patogena,

viry s polyedrálními (mnohostěnnými) částicemi přenosné háďátky, patřící do skupiny virů s ssRNA dvojdílným genomem bez obalu a s izometrickými částicemi (název odvozen z anglického nematode-transmitted viruses with polyhedral particles),