Hledání
redukční dělení jádra, kdy se původní počet chromozomů (2n - diploidní chromozómová sádka) sníží na polovinu (n - haploidní) a současně dochází k rekombinaci genů,
sled dvou po sobě následujících dělení eukaryotní buňky, nastávající po předchozí replikaci DNA. Výsledkem je vznik čtyř haploidních buněk - gamet.
nepříliš obsáhlý řád třídy Coelomycetes, pododdělení Deuteromycotina, oddělení Eumycota, jediná čeleď Moniliaceae obsahující přes 1000 druhů zahrnuje většinou parazity způsobující nejčastěji antraknózy, typickým sporulačním útvarem jsou acervuly, které se tvoří pod pokožkou nebo pod kutikulou, významné rody: Colletotrichum, Marssonina, Gloeosporium, Kabatiella,
abnormální černání některých pletiv nebo orgánů vznikající nakupením černohnědých barviv (melaninů) následkem změny enzymatických pochodů, často druhotný doprovodný znak nekrózy nebo rozkladu,
produkující černě zbarvené spory,
označení pro černé povlaky na rostlinných orgánech způsobené různými černěmi (Alternaria, Cladosporium), čerň,
skoro koncentrovaný roztok chloralhydrátu ve vodě s příměsí jodidu draselného a jódu, který sestavil český mykolog V. Melzer (složení: 1,5 g KJ, 0,5 g J, 22 g chloralhydrátu, 20 ml destilované vody),
jiný výraz pro plektenchym,
(o pileu) nahrazený menšími pilei,
sporidesm, sporodesm,
(o sporách) tvořený růstem a dělením jedné hyfy, porovnej symfogenní,
kopulace mezi zvláštními pohlavními buňkami nebo gametami,
(u Myxomycetes) jedna z dceřinných myxoaméb vývojem odříznutá od rodičovské myxoaméby,
(u Mucorales) válcovitý výrůstek ze zduřeného konce sporangioforu, na kterém jsou produkovány především řetízkovitě uspořádané sporangiospory,
hymenofor jako u rodu Merulius, tj. nepravidelně síťovitý se zvlněnými až skoro síťovitými záhyby,
předpona v cizích složených slovech ve významu změna ve tvaru nebo postavení, mezi, s, po,
viz basidie,
sdružení dvou organismů které působí nebo žijí jeden po druhém, viz synergismus,
látková přeměna v živých tkáních
produkt látkové přeměny
fyziologicky aktivní látka vytvořená v biochemickém procesu v živém organismu,
celulóza lišejníků a hub,
= parafýza,
viz pigmentace,
skupina příznaků charakterizovaná ireverzibilní změnou pletiv nebo celých orgánů z jednoho druhu do jiného, nebo vývoj víceméně normálních pletiv nebo orgánů avšak na neobvyklém místě,
jedna z forem stolburu, mykoplazmóza způsobená zvláštním druhem nebo kmenem MLO,
skupina látek schopných přeměňovat hemoglobin na methemoglobin - derivát neschopný přenášet kyslík
vytváření většího množství stonků, výhonů, větviček, vlků nadměrným zmnožením pupenů, vyrašením adventivních pupenů, nadměrným větvením z úžlabních pupenů, takže keře, stromy nebo jejich části jsou husté, metlovité, blastománie, kladománie, polykladie,
= heteroecický,
část konidioforu z něhož vyrůstají fialidy u hub z rodu Penicillium a Aspergillus,
organismus, na němž (v němž) pravidelně probíhá část vývojového cyklu patogena,
mikroorganismus (především bakterie a houby) jehož teplotní optimum leží v rozmezí 20 - 40 °C, porovnej hesla termofilní a psychrofilní,
viz pigmentace,
střední vrstva třívrstevné stěny spory,
1. jednobuněčná teliospora mezi dvoubuněčnými, 2. amphiospora,
(o hostitelské reakci na infekci) střed mezi úplnou rezistencí a úplnou náchylností,
podle některých systémů samostatný řád vřeckovýtrusých hub zahrnující saprofyty nebo parazity s tmavě zbarvenými prithecii hruškovitého nebo kulovitého tvaru, pohlavní rozmnožování se uskutečňuje pomocí gametangiogamie (splynutí askogonu s antheridiem), spermatizací askogonu nebo spojením dvou buněk askogonu (autogamie), podle Ainswothova systému není uváděn tento taxon jako samostatný řád, ale jednotlivé čeledi jsou zahrnuty do velmi obsáhlého řádu Sphaeriales (tř.
předpona ve významu malý,
typ rzi, která tvoří teleutospory, jež klíčí po přezimování a teprve potom vznikají basidiospory, spermogonia se zpravidla netvoří spermogonia,
dobře rostoucí za nízkého tlaku kyslíku,
viz bakteriální filtr,
vědní disciplína zabývající se studiem mikroorganismů, tedy viry, bakterie, rickettsie, mykoplazmy, houby, řasy a protozoa,
tvorba malých nebo zmenšených klobouků vyšších basidiomycet v důsledku virové infekce,
rez, u níž chybí některé vývojové stádium, viz brachy-typ, hemi-typ, lepto-typ, mikro-typ, opsis-typ,
malá cysta,
spermatozoid nebo spermatická buňka,
haplont nahrazený buňkami, které mají genotypicky odlišná jádra, porovnej izohaplont,
druh nepohlavních spor, zejména u hub z rodu Fusarium, někdy plní funkci spermacie,
jednotka délky, tisícina milimetru, 10-3mm
mikroskopické houby, tj. houby, které mají velmi malé (mikroskopické) plodnice,
starší, méně vhodný název pro mikrometr, značka µ,
mikroskopické sklerocium, jako např. u Verticillium, pseudosklerocium,
přístroj pro pozorování tkání nebo velmi malých objektů, které nejsou dobře viditelné pouhým okem,
pozorovatelný pouze při zvětšení lupou nebo mikroskopem, velikost objektu je menší než rozlišovací schopnost oka,
1. samčí spora, 2. malá spora u druhů, které tvoří spory dvou velikostí (Fusarium), 3. spora vytvořená v mikrosporangiu,
malé sporangium produkující mikrospory (3),
přístroj pro zhotovování velmi tenkých řezů pletiv nebo orgánů,
anglický výraz překládaný jako "plíseň" a používaný pro houbové choroby, při nichž je růst patogena pozorovatelný na povrchu rostliny (padlí a plísně), v hovorové angličtině odpovídá českému hovorovému slovu "plíseň" (viz), viz downy mildew ('true' mildew), powdery mildew ('false' mildew), jiným anglickým výrazem překládaným jako plíseň je "mould" (viz), tedy "dark-mildew", v hovorové angličtině je tento výraz víceméně totožný s 'mould', které je možné považovat za synonymum,
dávka, po níž zahyne alespoň jeden nebo několik živých organismů z velké skupiny
spora, jejímuž vzniku předcházela jen mitóza (např. konidie),
tenkostěnné diploidní sporangium některých Blastocladiales produkující jednojaderné diploidní zoospory - mitospory,
dělení jádra, jehož výsledkem jsou dvě dceřinné buňky,
dělení jádra eukaryotní buňky, následující po předchozím zdvojení chromozomů. Jejím výsledkem je rovnoměrné rozdělení chromozomů do dvou dceřiných jader a vznik dvou geneticky totožných diploidních buněk.
tvarem připomínající mitru (prelátskou čepičku),
tvarem připomínající mitru (prelátskou čepičku),
heterokaryotické mycelium vzniklé spojením hyf,
viz stříbřitost,
zvláštní hyfa v dužině plodnic vylučující tekutinu - mléko,
neprůhledná tekutina různé barvy vytékající z mléčnic po mechanickém narušení plodnice,
viz mykoplazmy,
viz hniloba,
prostředek na hubení měkýšů
(o oosporách) utvářený tehdy, když je přítomno pouze jediné antheridium, porovnej polyandrický,
mající jediný stonek nebo osu,
viz Hyphomycetes,
mající ztluštěniny v pravidelných intervalech jako korálky na niti,
mající ztluštěniny v pravidelných intervalech jako korálky na niti,
1. hniloba jádrovin nebo peckovin vyvolaná houbami Monilia fructigena respektive M. laxa, 2. onemocnění člověka způsobené houbami z rodu Candida (syn. Monilia), zejména C. albicans - viz kandidóza,
předpona ve významu jeden,
jednohlavý,
(o stélce chytridií) mající jedno centrum růstu a vývoje,
rez, která v průběhu svého vývojového cyklu uplatňuje pouze jediného hostitele, jednobytná rez,
choroby vyvolané pouze jediným škodlivým činitelem či faktorem, monofaktoriální ch., monokauzální ch.,
1. parazitický organismus s velmi úzkým spektrem hostitelských druhů specializovaný na jeden nebo několik druhů v rámci jednoho rodu, univor, viz též heslo obligátní biotrofie, 2. (u Chitridiales) stav, kdy je stélka rozložená v jediné buňce hostitele, porovnej polyfágní,
viz monoetiologické choroby,
(o Chytridiales) mající vývoj v jedné reprodukční struktuře ve středu stélky, viz též reproduktocentrický, porovnej hesla monocentrický a polycentrický,
jednodomý druh,
= haplont,
mycelium, jehož buňky obsahují jedno jádro - monokaryon,
viz monoetiologické choroby,
totéž jako androgynní, avšak v poněkud užším významu, antheridium vyrůstá ze stejné hyfy, jako "jeho" oogonium, je však neseno na samostatné stopce,
viz hyfové systémy,
(o izolátu) izolovaný z jedné spora nebo špičky mycelia, viz monosporický,
jednojaderný, viz též monokaryotní,
tvořící jen jeden druh zoospor (planospor), a to vždy jen v jedné vývojové periodě,
typ větvení, při němž z perzistentní hlavní osy vyrůstají, vždy po jedné, větve, často střídavě nebo spirálovitě uspořádané,
1. mající jednu sporu, 2. (o izolátech) vyrostlý z jediné spory,
bakterie s jedním polárním bičíkem (např. Xantomonas),
mající pouze jednoho představitele, např. rod mající jediný druh a pod.,
úmrtnost, úhyn organismů













RSS
RSS