nepohlavní spora složená za čtyř nebo více tlustostěnných buněk oddělených tenkostěnnými buňkami jako u Isthmospora spp.,

Internacional Wheat Council, Mezinárodní rada pro pšenici

předpona v cizích složených slovech ve významu stejný, totožný,

pouze fyziologicky rozdilná gametangia (+ a -), morfologicky však naprosto stejná,

proces splývání stejně velkých gametangií (isogametangií),

gamety obojího pohlaví jsou tvarově i velikostně shodné, liší se jen fyziologicky (označení + a -),

pohlavní proces, při němž splývají isogamety,

haplont mající genotypicky podobná buněčná jádra,

stejné délky,

přenos mikroorganismu (patogena) z hostitele nebo jeho separace ze směsy s jinými organismy (patogeny) do čisté kultury,

látka, materiál nebo patogen získaný ze zdroje nebo separovaný za směsi a z něho vypěstovaná kultura,

částice sférického (kulovitého) tvaru, která má všechny tři rozměry o stejné velikosti,

virus přibližně sférického (kulovitého) tvaru, který má rozměry ve všech třech osách přibližně stejné velikosti,

tvarově podobné,

pohyblivé, stejně velké a jen fyziologicky rozdilné gamety (+ a -),

stejnovýtrusý, mající výtrusy stejné velikosti,

tvorba drobných prohlubní na povrchu rostlinných orgánů,

biologicky aktivní látka, která i v malých dávkách po vniknutí do těla vyvolá různě těžké poruchy, dočasné nebo trvalé a v krajním případě i smrt

viz nitkovitost,

proces dospívání ve stádiu vývoje, v němž k němu normálně nedochází,

vývoj juvenilního nebo klíčencového typu listů na dospělé rostlině,

deformace listů nebo i jiných částí vzniklá nestejným růstem nebo zvětšováním palisádových nebo mezofylových buněk,

1. polysacharid (ß-1,3-glukan) podobný tomu, jenž pokrývá sítka sítkovic, a který je syntetizován v cytoplazmě jako reakce rostliny na napadení patogenem, 2. ucpání sítkovic v cévních svazcích uhlohydráty nebo jinými látkami,

viz papily,

viz hesla infekční kolík, lignituber, papily,

test používaný ke zjištění viru svinutky brambor nebo jiných virů obarvením kalózy v cévách resorcinem, anilinovou modří a pod.,

valovité nebo polštářovité zduření obklopující nebo pokrývající ránu na těle rostliny, které je tvořeno z hojivého neorganizovaného pletiva, svalek, zával,

druhotné hyperplastické zmnožení sklerenchymatických buněk v dužnatých orgánech, přeměna parenchymatických buněk ve sklerenchymatické, kaménkovitost, sklerenchymatóza, lithiasis,

houbové onemocnění člověka a zvířat, může být způsobeno více druhy kvasinek rodu Candida, nejčastěji C. albicans. Kvasinky napadají především kůži (zejména meziprstní prostory rukou) a sliznice trávicího ústrojí a uregenitálního systému (zejména ústní dutina a vagina).

způsob infekce rostlin kapkami vody obsahujícími propagule patogenů (zpravidla bakterií a hub - zejména plísní), za deště a větru jsou kapičky vody se sporami hub nebo bakteriemi ztrhávány z povrchu rostlin a větrem jsou pak přenášeny na další rostliny, kde dochází k infekci,

sterilní tlustostěnné hyfy ležící mezi sporami ve zralých plodnicích hub břichatek (Gasterales) a hlenek (Myxomycota),

druh atrofie charakteristický tvorbou kornoutovitě stočených (kápovitých) listů,

druh atrofie, při níž dochází k redukci mezikosterního mezofylu,

bílkovinný obal viru,

želatinovitá nebo hlenovitá, silně hydratovaná vrstva vně bakteriální stěny u některých bakterií, pouzdro,

soubor opatření k zabránění šíření infekčních chorob, k. rostlin - soubor zákonných opatření státu k ochraně rostlin proti zavlečení a rozšíření zvlášť nebezpečných chorob, škůdců a plevelů. Dále se rozlišuje vnější a vnitřní karanténa.

zvláště nebezpečná choroba, jejíž případný výskyt se musí povinně (ze zákona) oznámit, aby bylo možné provést patřičná karanténní opatření. Které choroby jsou karanténní uvádí seznam škůdců a chorob vnější a vnitřní karantény.

karbid křemíku (SiC), jehož ostré a jemné částice (velikost 400 - 600 mesh) se používají k jemnému poškození pokožky listů při umělé inokulaci viry,

chemický, fyzikální nebo biologický činitel, který může v živé tkáni vyvolat zhoubné bujení

schopnost vyvolávat nádorové bujení tkáně

choroba (vhodněji porucha) vyvolaná nedostatkem některé živiny,

basidie, v jejichž plazmě jsou četná zrnéčka, barvící se v železitém octovém karmínu sytě červeně. Vyskytují se u rodů Calocybe, Lyophyllum a Tephrocybe,

červené rostlinné barvivo,

plodnice hub (obecně),

viz carpofor,

proces splývání dvou pohlavních jader po splynutí buněk, t.j. po plazmogamii,

soubor metabolických dějů, při nichž se složitější sloučeniny odbourávají na jednodušší

v řetízcích,

parazité na osních částech (stoncích) rostlin,

cystida lokalizovaná na třeni stopkovýtrusých hub,

stav, při němž rostliny napadené patogenem rostou v podobě keříčku, jsou nižší, hustější, bohatěji rozvětvené,

viz metlovitost,

viz systém bakterií,

viz systém hub,

viz systém virů,

typ gastrální plodnice, v níž se teřich od báze korálovitě rozvětvuje, větve pokrývá hymenium a mezi nimi zůstávají volné komůrky,

kulovitá, uzavřená askohymenální plodnice vřeckatých hub,

kulovitá, uzavřená askohymenální plodnice vřeckatých hub,

kulovitá, uzavřená askohymenální plodnice vřeckatých hub,

tvorba komplexu polysacharidických látek jako reakce na poranění, nákazu nebo nesprávnou výživu některých dřevin, zejména peckovin,

specifická forma úniku před chorobou, kterou Ize definovat jako nezpůsobilost hostitele k infekci proto, že chybí nezbytný vektor nebo jiné inokulační agens,

infekční struktura patogena, která vzniká vychlýpením stěny spory v jednom nebo několika místech,

infekční struktura patogena vzniklá dlouživým růstem klíčku,

ustálené společenstvo odpovídající klimaticky podmíněným stádiím vývoje půdy a terénu, je závěrečnou fází sukcese v přirozených podmínkách,

část plodnice vyšších stopkovýtrusých hub vyrůstající ze třeně a nesoucí hymenofor,

nakupený dohromady,

spojený, držící pohromadě,

tvorba sraženin, shlukování částic rozptýlených v disperním prostředí,

srážení

spojující se dohromady,

stlačený dohromady, shloučený, nahromaděný,

skupina (triplet) nukleotidů specifikující jednotlivé aminokyseliny,

používá se ke kvantifikaci selektivního účinku pesticidů na škůdce. Je to poměr DL50 pro teplokrevné organismy k DL50 pro hmyz

mající Ižičkovitý tvar, lžičkovitý,

mající tvar mušle, mušlovitý,

kulovitý archiplast,

chemický, fyzikální nebo biologický faktor, který zesiluje účinek karcinogenu

kulovitý archiplast,

mající límec,

zesílení, zduření kolének stonku,

mající kolem dokola hrbolky,

pohyb látek v prostředí vzdušnými proudy, vodními toky, půdní vodou atd.

část infekčního cyklu, kdy se patogen trvale zabydlí ve svém hostiteli, tedy po navázání parazitického vztahu,

prostorově omezená kolonizace hostitelského pletiva, která se většinou projevuje pouze lokálním poškozením v podobě chlorotických nebo nekrotických skvrnitostí,

kolonizace, při níž se patogen rozšíří víceméně po celé rostlině, ale symptomy se u všech kolonizovaných orgánů nemusí objevit,

sterilní, kyjovitě rozšířená část sporangia nebo jiného plodového útvaru, často jako pokračování stopky, sloupek,

sotva znatelně prohnutý tyčinkovitý archiplast,

mající vlasy, chlupatý,

typ neantagonistické symbiózy, ze které má jeden organismus (komenzál) prospěch, ale druhému organismu přitom neškodí, avšak ani ho nezvýhodňuje,

mající vlasy ve skupině nebo chomáčku,

těsně spojený dohromady,

systém bariér, jímž dřeviny oddělují poškozené nebo infikované pletivo od pletiva zdravého,

vzájemná slučitelnost,

členění buňky na biochemicky a funkčně rozdílné struktury a prostory (kompertimenty),

vzájemně nepříznivé ovlivnění druhů nebo populací v boji o potravu a životní prostor, konkurence,

plochý, hladký,

virus s plně vyvinutými částicemi schopný způsobit infekci,

choroba způsobená dvěma nebo více patogeny působícími současně,

množství látky ve specifikované jednotce hmoty nebo objemu složky prostředí, biologického materiálu apod.

spojený do podoby koule,