houby voskovičkotvaré, řád hub třídy Discomycetes vřecka jsou inoprkulátní, velmi rozsáhlá skupina, do níž je začleňováno několik tisíc druhů, většinou saprofyté na zbytcích rostlin, ale i parazité s různým stupněm hostitelské specializace - od oligofágů (např.

předpona v složených slovech ve významu polo-, půl, polovina,

typ rzí, které netvoří spermacie a aecidiospory,

hymenium je u mladých plodnic zakryté obaly, které v dalším vývoji mizí a hymenium se obnaží (většina hřibotvarých a lupenotvarých hub),

třída hub pododdělení Ascomycotina jejich stélka je buď vláknitá, nebo často silně redukovaná na jednotlivé buňky, které se množí pučením, pokud pučivé buňky zůstávají spojeny, tvoří se pseudomycelium, třída je tvořena třemi řády: Endomycetales (vřeckaté kvasinky), Pnotomycetales a Taphrinales,

askospora vzniklá v hemiasku - typickém mnohosporickém vřecku u rodů Dipodascus a Ascoidea,

viz phragmobasidie,

viz Teliomycetes,

přechodná forma mezi biotrofií a nekrotrofií, u hemibiotrofních organismů je poměrně dlouhá biotrofní fáze, která později přechází v nekrotrofii. V průběhu interakce s hostitelskou rostlinou prochází hemibiotrofní organismus třemi odlišnými fázemi - bitrofní, nekrotrofní a nakonec saprotrofní,

viz hemi-typ,

organismus, který ze svého hostitele čerpá jen vodu a minerální látky, ale jinak se vyživuje autotrofně - zelené parazitické rostliny, které jsou napojena jen na xylém hostitele,

organismus, který se většinu svého života vyživuje autotrofně a příležitostně i saprofyticky (některé bakterie a řasy), fakultativní saprofyt,

(zejména u dermatofytů) buňka na konci vlákna, z níž se později stávají dělením deuterokonidie, protokonidie,

prostředek na hubení plevelů

žijící na bylinách,

vědní obor zabývající se pleveli,

neinfekční choroby vyvolané vnitřní změnou genotypu rostliny,

předpona ve významu jiný, ne normání, odlišný,

viz phragmobasidie,

viz Phragmobasidiomycetidae,

rez, jejíž aecidiospory infikují jiný druh hostitele, než na kterém vznikly, takže pravidelně střídají dva hostitele (viz diaecická rez), vícebytná rez,

střídání dvou hostitelů v průběhu životního cyklu patogena, dvojitá specifičnost,

kopulace dvou morfologicky odlišných gamet - heterogamet,

buňka nebo mycelium obsahující jádra více než jednoho genotypu. Heterokaryotické mycelium vzniká fůzí buněk, z obecného genetického hlediska je heterokaryontem i dikaryotické mycelium heterothalických hub,

stav, kdy jsou přítomna dvě geneticka odlišná jádra, někdy jako následek anastomózy,

parasexuální proces u hub, při němž dvě homokaryotická mycelia s geneticky rozdílnými typy jader spolu splývají za vzniku heterokaryotického mycelia. Vniklé konidie pak mají vlastnosti jedné nebo druhé kultury (např.

mající bičíky různé délky,

viz heterothalismus,

1. odlišný od normální struktura, 2. mající orgány různé délky,

1. odlišný od normální struktura, 2. mající orgány různé délky,

poměrně častý jev u hub, kdy primární mycelia vyrostlá ze spor mají geneticky rozdílná jádra, tedy rozdilného párovacího typu, a dikaryotické mycelium vzniká jejich fůzí jen tehdy, jsou-li mycelia vzájemně kompatibilní,

způsob výživy, kdy organismus si není schopen sám syntetizovat potřebné látky a čerpá je proto z jiných, buď mrtvých (saprofytismus) nebo živých (parazitismus) organismů,

metaplastická přeměna pletiv,

Home Grown Cereals Authority, Úřad pro domácí produkci obilovin ve Velké Británii

stávající se široce otevřený,

viz apikulus,

část procesu fotosyntézy, spojené s uvolněním kyslíku,

místo, na němž basidiospora přisedá na sterigma,

(o myceliu) vějířovitě se šířící vlákna,

mající dlouhé vlasy,

mající vlasy,

mající vlasy nebo štětiny,

produkovaný tkání, (o sporách) produkovaný z hyf nebo buněk bez konidioforů,

změna ve stavbě pletiva nebo tkáně,

nauka o pletivech a tkáních,

neobjevení se nebo rozpuštění buněčných stěn nebo tkáně,

nauka o chorobných změnách pletiv a tkání,

antigen připravovaný z Histoplasma capsulatum,

plicní choroba způsobená houbou Histoplasma capsulatum,

jev, kdy si patogen ve svém hostiteli vybírá jen určitá pletiva, pletivová specifičnost,

eukaryontní stélkaté mikroorganismy patřící do oddělení Myxomycotca,

změna původnío tvaru listů na hlohovité,

tvorba hnědých barviv melaninového typu,

rozklad rostlinných pletiv vyvolaný činností proniknuvších hub nebo bakterií, choroba charakterizovaná rozkladem pletiv v důsledku napadení houbami nebo bakteriemi, podle průběhu rozkladných procesů se rozlišuje hniloba suchá, měkká a mokrá,

hniloba dřeva, při níž dřevokazné houby rozkládají celulózu i lignin, hniloba voštinová,

viz hniloba hnědá,

lesnický a dřevařský termín pro rozklad dřeva, podle charakteru se ještě rozlišuje hniloba hnědá (červená) a bílá (voštinová),

hniloba dřeva, při níž dřevokazné houby rozkládají celulózu, ale ne lignin,

hniloba, při níž je napadena rostlina na rozhraní nadzemní a podzemní části (na krčku),

rozklad pletiv způsobený rozložením pektinových látek střední lamely, buněčné stěny se při ní oddělí, ale po určitou dobu si ještě ponechávají svou identitu,

rychlý a úplný rozklad pletiva, přičemž se z lyzovaných buněk uvolňuje volná voda. Od měkké hniloby se mokrá hniloba liší patrně jen rychlostí, s níž buňky ztrácejí svou schopnost udržet vodu,

hniloba nejmladších, právě se rozvíjejících listů, takže dochází k odumření vegetačního vrcholu, u cukrové řepy se hniloba dále šíří do bulvy, přičemž vzniká stále se zvětšující dutina,

rozklad šířící se nepříliš velkou rychlostí, která umožňuje, aby se voda z lyzovaných buněk vysušila a pletiva zůstala relativně suchá, tvrdá hniloba, zteření,

viz hniloba bilá,

prostředky, které se aplikují do půdy nebo na list (viz foliární hnojiva) pro zlepšení výživy rostlin a ke zvýšení úrody

předpona ve významu všechno, celý, celek, úplný, naprostý,

synonymum Homobasldiomycetidae, podtřída třídy rouškatých hub (Basidiomycotina, Hymenomycetes) charakteristická tím, že jejich basidie není rozdělena přepážkami na více buněk (na rozdíl od Phragmobasidiomycetidae), tuto skupinu dobře znají i laici pod pojmem "houby", nebot právě sem je zařazována většina tzv.

jednoduchý kyjovitý útvar stopkovýtrusých hub (podtřída Holobasidiomycetidae), kde dochází ke karyogamii a následné meiose, nesoucí na svém povrchu basidie,

fyziologicky samostatně se vyživující zelená rostlina,

proces při němž se celý thallus přemění na gametangium,

houby s holokarpickou stélkou,

přeměňující celou stélku ve fruktifikační orgány resp. plodnice,

parazit, který ze svého hostitele čerpá všechny potřebné látky včetně asymilátů hostitele, používá se pro označení vyšších parazitických nezelených (heterotrofních) rostlin, které jsou napojeny na xylém i floém hostitele,

organismus, který se po celý svůj život vyživuje saprofyticky, obligátní saprofyt,

hymeniální plodnice bez klobouku a bez hymenoforu, téměř celý její povrch je pokryt hymeniem, má několik typů - viz plodnice,

1. tendence k uchování rovnováhy systému při změnách prostředí (v organismu, biocenóze, ekosystému nebo v krajině), 2. schopnost systému kompenzovat kolísání v některé části prostředí pomocí zpětné vazby, Homeostáza je dynamická autoregulace ekologického systému (organismu, biocenózy, ekosystému, krajiny),

předpona ve složených slovech znamenající jeden, stejný,

viz Holobasidiomycetidae,

buňka nebo mycelium obsahující jádra jednoho genotypu, na obrázku jsou dvě homokaryotická kompatibilní mycelia hnojníku mrvního s genotypem A1B1 a A2B1 nebo A1B2 a A2B1 spolu splývají a vytvoří dikaryotické mycelium A1B1 + A2B2 nebo A1B2 + A2B1 s přezkami.

buňka nebo mycelium obsahující jádra jednoho genotypu, na obrázku jsou dvě homokaryotická kompatibilní mycelia hnojníku mrvního s genotypem A1B1 a A2B1 nebo A1B2 a A2B1 spolu splývají a vytvoří dikaryotické mycelium A1B1 + A2B2 nebo A1B2 + A2B1 s přezkami.

vzácnější jev u hub, kdy z jedné spory může vzniknout dikaryotické mycelium s geneticky shodnými jádry, tedy shodného párovacío typu. Splynutí jader představuje vlastní pohlavní akt. Mycelium může vytvořit plodnice.

viry ve tvaru tuhé tyčinky ze skupiny virů s ssRNA genomem bez obalu a s podlouhlými částicemi (podle viru proužkové mozaiky ječmene),

rezistence, která rostlině propůjčuje neúplnou, ale stálou ochranu. Rostliny jsou středně rezistentní vůči všem rasám patogena, rasově nespecifická rezistence, nespecifická rezistence,

organismus, který poskytuje jinému organismu, patogenu, podmínky k jeho životu a vývoji,

viz Ascomycotina,

přípravky získané z mikroskopických hub. Insekticidní účinek závisí na jejich patogenitě pro hmyz.

samostatná říše eukaryotních stélkatých organismů, která ve svém těle neobsahuje chlorofyl a vyživuje se tedy získáváním živin z živých či mrtvých těl jiných organismů - heterotrofně,

dřevokazné houby, které jsou přenášeny samičkami pilořitek rodů Sirex, Paururus a Tremex ve formě mycelia ve zvláštních kapsách (mycetangiích) mezi články zadečku,

stopkovýtrusé houby, které tvoří dva typy morfologicky odlišných výtrusů (např. žampión dvouvýtrusý),

viz Auriculariales,

viz Gasteromycetes,

viz Xylariales,

houby, které jsou potravně vázány na hmyz, na němž však nemusejí nutně parazitovat, ale mohou se vyživovat i různými sekrety, mezi entomofilní patří i entomofágní houby,

houby, jejichž potravním substrátem je hmyz,

viz houby entomofágní,

houby z čeledi Agaricaceae (Agaricales), zejména Psilocibe mexicana, (téměř všechny druhy rodu Psilocibe je možné označit jako h. h.), Stropharia spp., Panaeolus spp. a jiné, které pojídají mexičtí indiáni během kouzelnických obřadů za účelem vyvolání halucinací, kromě těchto "klasických mexických" h.

viz Agaricales,

viz makromycety,

viz mikromycety,

houby, které slouží mravencům jako potrava nebo úkryt, nebo i obojí současně,