předpona ve významu dva-, dvojitý, dvoj-

stav, kdy v buňce je každý chromozom přítomen dvojmo

viz usychání

listový symptom v podobě víceméně okrouhlých otvorů, které vznikly po vypadnutých nekrotických lézích,

houby terčoplodé, třída hub pododdělení Ascomycotina, tato skupina hub je charakterisická tím, že plodnicemi jsou apothecia, vzhledem k askohymenálnímu vývoji plodnic jsou podle některých systémů jednotlivé řády této třídy zařazovány do podtřídy Ascohymenomycetidae, mycelium je vláknité, mnohobuněčné, jednojaderné, buněčná stěna je tvořena chitinem a b-glukanem, poměrně rozsáhlá třída zahrnující řády Medeolariales, Cyttariales, Tuberales, Pezizales, Phacidales, Ostrophales a Helotiales

uvolňování, přenos a šíření propagulí patogenů

stěna rourky hřibovitých (Boletaceae) a chorošovitých (Polyporaceae)

apothecium

změna zbarvení

částečně nebo zcela odbarvený

u bakterií jde o změnu fenotypu kultury, která je podmíněna selekcí spontánních mutantů, u hub se disociací rozumí spontánní nebo indukovaná separace jader v heterokaryontním dikaryontu, která rovněž mění fenotyp kultury (např.

aktivní složka pesticidu je obalena pouzdrem, které se zvolna vlivem fyzikálních a chemických pochodů v prostředí narušuje a aktivní složka se uvolňuje

viz rozptyl

částice, které patogen vytváří za účelem svého šíření (virové částice, bakteriální buňka, spory, fragmenty hyfy, sklerocia ap.)

ireverzibilní poškození rostlin nedostatkem vody, usychání

jedna ze spor dvoubuněčné basidie, opozitní výraz k tetraspoře, jedné ze spor ze čtyřbuněčné basidie

vrozené vlohy, předpoklady, náklonnost či sklon k nákaze určitým patogenem

okrajový, vzdálený od středu těla

stáčení nebo zakřivování stonků, listových řapíků nebo nervatury

stáčení nebo zakřivování stonků, listových řapíků nebo nervatury

z ekologického hlediska rozšíření určitého organismu na zemském povrchu

převádění chemických látek vstřebaných do krevního řečiště, do tkání a orgánů

viz atrofie

narušení způsobené vnějšími faktory, jejichž vlivem dochází k částečné nebo úplné destrukci již vytvořené houbové stélky

kapsovitě uspořádaná strana větve mycelia u rodu Pythium

oddělení, koncovka -mycota

viz deoxyribonukleová (též desoxy-) kyselina

vysokomolekulární organická sloučenina (nukleová kyselina) tvořená kyselinou fosforečnou, 2-deoxy-D-ribosou, a dusíkatými bázemi adenin, guanin, cytosin a thymin, molekula DNA se skládá ze dvou paralelně umístěných řetězců nukleové kyseliny (dsDNA), u některých virů jen jedním řetězcem (ssDNA), je obsažena většinou v jádrech buněk a je nositelem genetické informace organismů a některých virů

délka přijímání potravy potřebná k tomu, aby vektor získal nákazu z nakažené rostliny

doba potřebná na to, aby nakažený vektor odevzdal virus a nakazil tak hostitele

délka přijímání potravy potřebná k tomu, aby vektor získal nákazu z nakažené rostliny

sudovité

pór v přepážce hyfy Basidiomycotina

přepážka mezi buňkami houbových vláken u stopkovýtrusých hub, kromě rzí a snětí

pór v přepážce hyfy Basidiomycotina

organismus, z něhož může být přenesen gen rezistence do jiného organismu

různě dlouhé období odpočinku, kterým prochází spora, než začne klíčit, každá negativní odchylka od specifické rychlosti vývoje jako reakce na nepříznivé podmínky prostředí

dormance, při níž výtrus čeká na vnější podmínky, které mu umožní klíčení,

dormance, která je různě dlouhá a je genotypově podmíněná

řád hub třídy Loculoascomycetes, většinou saprofyté nebo parazité na listech, řád zahrnuje celkem 8 čeledí, z nichž je fytopatologicky nejvýznamnější Dothideaceae (rod Mycosphaerella), podle některých systémů jsou do tohoto řádu začleňovány rovněž druhy řádu Pleosporales

anglický výraz pro plíseň (řád Peronosporales)

Daň z přidané hodnoty

druh atrofie listů

omamující prostředek, jakákoliv látka, která je-li vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí

zhrubnutí, zdrsnění pletiva listů následkem onemocnění

základní systematická kategorie zahrnující jedince společného původu se stejnými vlastnostmi a nároky na vnější prostředí, je podřízen rodu, species

změna normálně nedřevnatých pletiv na dřevnatá při patologické nebo fyziologické poruše

dvouvláknová DNA (double-stranded deoxyribonucleic acid)

dvouvláknová RNA (double-stranded ribonucleic acid)

odbarvení pletiva listu podél hlavní a vedlejších žilek, vytvářející kresbu dubového listu

příznak virové choroby révy vinné (roncetu), při němž dochází k silnému zkrácení až úplné zakrslosti meziuzlí (internodia)

spora, která má septy jak podélně, tak i napříč, muriformní spora

viz aecium

totéž jako ekto-

European Currency Unit, Evropská měnová jednotka

otok plic

elektroencefalogram, záznam mozkové činnosti

(o sporách ap.) mající ostře zašpičatělé trny

Evropská komise

elektrokardiogram, záznam srdeční činnosti

variační šíře faktoru (např. rozsah teplot), která je pro organismus snesitelná, ekologická valence

dynamický, mírně kolísající stav společenství organismů na úrovni jeho dlouhodobých průměrných hodnot,

viz ekologická amplituda druhu

nauka o vztahu mezi organismy a jejich životním prostředím

taková hladina intenzity choroby, při které je pokles hodnoty výnosu plodiny větší než náklady vynaložené na ochranná opatření, znamená to, že EPŠ není konstantní, ale neustále se mění v závislosti na ekonomických podmínkách v určitém konkrétním okamžiku a na konkrétním místě (cena práce, nafty, pesticidů, amortizace stojů ap.

základní funkční jednotka v ekologii, určená svým druhovým složením, velikostí populací jednotlivých druhů, plošnou rozlohou i vertikální strukturou a přísunem základních životních potřeb

dynamický systém vztahů společenství a jeho životního prostředí, základní funkční jednotka biosféry, která se vyznačuje ustavičným příjmem a výdejem látek, tokem energie, schopností odolávat změnám a určitou stabilitou

přechodné pásmo mezi dvěma nebo více společenství

odvětví toxikologie, zkoumající účinek jedů na faunu, flóru, ekosystémy a pohyb škodlivých látek v biosféře, zvláště v potravinových řetězcích

skupina jedinců jednoho druhu přizpůsobená kombinaci podmínek prostředí, která se liší od ostatních jedinců téhož druhu dědičně fixovanými znaky a vlastnostmi vytvořenými v důsledku tohoto působení

zvláštní typ ektomykorhizy, kdy na povrchu kořínků rostlin je vytvořen houbový plášť, avšak současně hyfy prorůstají do buněk kořene

předpona v složených slovech značící něco vnějšího, zevního, na povrchu (opak ento-)

žijící na povrchu svého potravního substrátu

žijící na povrchu

viz pigmentace

mykorhiza uskutečňující se na povrchu kořenů rostlin, kdy mycelium houby tvoří na povrchu kořene plášť, který je viditelný jako "punčoška" - tzv. Hartigova síťka, a některé hyfy prorůstají do mezibuněčných prostorů povrchových buněk kořene

parazit žijící na povrchu svého hostitele,

vnější ochranný obal spory ležící nad exosporem,

viz ekotmykorhiza,

orgánová a pletivová specifičnost, znamená, že patogen není schopen infikovat a reprodukovat se ve všech rostlinných orgánech a pletivech,

fyzikálně chemická rozdělovací metoda založená na rozdílné rychlosti pohybu částic látky v elektrickém poli, které závisí na jejich velikosti a náboji,

mikroskop používající k "osvětlení" preparátu svazku elektronů o velmi krátké vlnové délce a umožňující tak mnohem větší zvětšení než světelný mikroskop, jeho rozlišitelnost je od 5 do 0,2 nm,

metabolit patogena, který stimuluje v hostitelské rostlině produkci fytoalexinu,

viz shoz,

výrůstky (exkrescence), na jejichž vzniku se vedle epidermis podílejí i houběji položené vrstvy pletiv,

látky vyvolávající zvracení

škodlivé látky rozptylované v místě vypouštění do atmosféry, znečištění, které vychází z určitého konkrétního zdroje,

bezprostřední úniky chemických a fyzikálních škodlivin do ovzduší

pesticidní přípravky špatně rozpustné, smíšené ve vodě s emulgátorem. Ředěním emulze vodou lze získat koncentraci vhodnou k ošetření rostlin postřikem.

abnormální výrůstky (exkrescence) zpravidla na rubu, někdy i na líci listů, či jiných rostlinných orgánech v podobě křídlovitých nebo kýlovitých útvarů,

žijící na malém, geograficky omezeném území,

trvalý výskyt infekční choroby (sporadický nebo epidemický) v některé oblasti, pro kterou je tato choroba charakteristická (nebyla sem zavlečena),

taxon omezený svým areálem jen na určité území,

předpona v složených slovech značící vztah ke vnitřku (opak ekto-),

viz intraceulární parazit,

organismus žijící,

organismus (houba), který je svým celkovým nebo částečným životem vázán na vnitřní orgány rostlin nebo živočichů, avšak nejde o parazitický vztah,

žijící uvnitř, pocházející zevnitř,

viz pigmentace,

houby kvasinkotvaré, řád hub třídy Hemiascomycetes, houby této skupiny tvoří většinu kvasinek, celkem známo 295 druhů, řada z nich má hospodářský význam (např. Saccharomyces cereuisiae - kvasinka pivní resp.