barvící se roztokem bavlníkové modři v kyselině mléčné na modro

modrofialové zbarvení sliznice a kůže okrajových částí těla

modrofialové zbarvení sliznice a kůže okrajových částí těla

antibiotikum produkované Streptomyces griseus, má účinky proti bakteriím a houbám

metabolický produkt Helminthosporium cynodontis

klidová buňka, odpočinková spora nebo sporangiu podobná struktura

velká sterilní buňka v hymeniu některých stopkovýtrusých hub, podle umístění na plodnici se rozlišují: pileocystidy (na povrchu klobouku), cheilocystidy (na ostří lupenů), pleurocystidy (na ploše lupenů), kaulocystidy (na třeni), podle charakteru obsahu se rozlišují gleocystidy a chrysocystidy, dále se rozlišují oleocystody, pseudocystidy a lyocystidy

válcovité nebo vláknité sterilní útvary u Basidiomycotina podobné cystidám, které vyrůstají ze subhymeniální vrstvy mezi basidiemi

viz pigmentace

skupina spojených cyst nebo odpočinkových spor

encystovaná zoospora u Chytridiales

viz pigmentace

druh rostlinných hormonů (fytohormonů)

nauka o buňce

oddělování jednotlivých buněk rozkladem střední lamely

děj, při kterém dochází k narušení některých procesů probíhajících v buňce, přičemž vlastní životaschopnost buňky je zachována

tekutá souvislá složka cytoplazmy, která obklopuje organely

děj, při kterém zůstávají základní funkce buňky nezměněny, ale buňka se nemůže množit (dělit)

děj, při kterém dojde k usmrcení buňky

choroba projevující se tvorbou nekrotických nebo chlorotických čárek, popřípadě skvrn na žilnatině listové čepele nebo na jiných částech rostlin

čarověník

spontánní vytváření plodnic z mycelia, kdy plodnice tvoří pravidelné kruhy, které se každým rokem zvětšují

nadměrná tvorba větví z jednoho místa na ose

nadměrná tvorba větví z jednoho místa na ose

systematická kategorie zahrnující příbuzné rody, je podřízená řádu a má koncovku -aceae, v českém názvosloví -ité, familia

souhrnné označení pro heterogenní skupinu většinou saprofytických hub, které porůstají organické substráty černě zbarveným myceliem

označení pro symptom stonkové hniloby brambor způsobené bakterií Erwinia carotovora

tvorba černých skvrn na odumírajících pletivech rostlin v důsledku tvorba melaninových barviv

porucha v metabolismu uhlohydrátů, při níž se snižuje obsah chlorofylu a převládají červená barviva antokyan, xyntofyl a karoteny

Československá státní norma

Československá státní norma - shodná s mezinárodní normou ISO

Ceský statistický úřad

Česká zemědělská a potravinářská inspekce

Česká zemědělská univerzita

houby kropilkotvaré, řád podtřídy Holobasidiomycetidae třídy Hymenomycetes pododdělení Basidiomycotina, houby s rozmanitě utvářenými plodnicemi kůrovitého, polštářovitého, kyjivotého nebo korálovitého tvaru rosolovité nebo chrupavčité, po vyschnutí rohovité konzistence, po namočení se znovu napučí, mají žlutou nebo oranžovočervenou barvu, na nedělených basidiích jsou dvě prosterigmata a na nich je po jednom sterigmatu s basidiosporou, dřevní saprofytické houby, rody: Dacrymyces, Calocera

anglický výraz pro padání rostlin, podehnívání semenáčků na úrovni půdy

množství látky podané do organismu

p,p' - dichlordifenyltrichlormethylmethan, insekticid

ztráta původní specializace buněk, které se začnou znovu dělit a růst v okolí místa silné invaze patogena

tvarem připomínající strom

opad (shození) listů - viz abscisse

prostředky k odlistění před sklizní (např. bavlníku), usnadňují mechanizovanou sklizeň

znetvoření rostlinných pletiv v důsledku jejich nerovnoměrného růstu

zhoršení nebo ztráta některých vlastností, oslabení zdravotního stavu, návrat k původní primitivní formě

pokles zdravotního stavu a kvality sadby a výkonnosti kultury způsobený nejčastěji virovými chorobami

oblast, v níž pěstovaná rostlina trpí virovými chorobami, nevyhovujícími povětrnostními, půdními nebo jinými ekologickými podmínkami, zdravotní stav rostlin se v degenerační oblasti rychle zhoršuje, klesá úrodnost

znehodnocení (funkce)

odbourávání

potlačení růstu nebo vývoje, opak progrese

(o vřeckách nebo plodničkách) otevírající se při dozrání buď pórem nebo částečným prasknutím

ztráta barviva

enzymatický rozklad organického materiálu

způsob zneškodnění jedovaté látky v prostředí

zbavení se choroboplodných zárodků nebo zdraví škodlivých látek

sestupná fáze gradace následující po retrogradaci a předcházející latenci

Německá měnová jednotka

viz opsis-typ

dynamický systém vztahů mezi populací určitého druhu a prostředím

místo odpovídající určitému democénu

1. ztráta nativních vlastností bílkovin zásahem fyzikálních nebo chemických činitelů, 2. znehodnocení, zbavení látky její přirozené povahy, provádí se např. u etylalkoholu (lihu) přidáním malého množství benzínu, aby nemohl být používán ke konzumním účelům

sterilní, nepravidelně rozvětvený element (pseudofýza) v hymeniu některých stopkovýtrusých hub z řádu nelupenatých (Aphyllophorales)

mající malé zoubky

vysokomolekulární organická sloučenina (nukleová kyselina) tvořená kyselinou fosforečnou, 2-deoxy-D-ribosou, a dusíkatými bázemi adenin, guanin, cytosin a thymin, molekula DNA se skládá ze dvou paralelně umístěných řetězců nukleové kyseliny (dsDNA), u některých virů jen jedním řetězcem (ssDNA), je obsažena většinou v jádrech buněk a je nositelem genetické informace organismů a některých virů

viry obsahující deoxyribonukleovou kyselinu

zánět kůže

anamorfní stádia některých vřeckatých hub, které žijí v kreatinových vrstvách pokožky, vlasů nebo nehtů živočichů nebo člověka a způsobují houbová onemocnění

houbové onemocnění kůže, vlasů a nehtů

ireverzibilní ztráta vody z rostlinných orgánů

prostředky k předsušení rostlin a k usnadnění mechanizované sklizně

viz dezinfekce

zničení nebo zneškodnění choroboplodných zárodků

vysokomolekulární organická sloučenina (nukleová kyselina) tvořená kyselinou fosforečnou, 2-deoxy-D-ribosou, a dusíkatými bázemi adenin, guanin, cytosin a thymin, molekula DNA se skládá ze dvou paralelně umístěných řetězců nukleové kyseliny (dsDNA), u některých virů jen jedním řetězcem (ssDNA), je obsažena většinou v jádrech buněk a je nositelem genetické informace organismů a některých virů

povrchově aktivní látky syntetického původu jejichž vodní roztoky rozrušují strukturu bílkovin, nukleových kyselin a tuků, používají se jako smáčedla - látky, které snižují povrchové napětí kapalin, takže umožňují přilnutí postřikové jíchy pesticidu na mastný povrch škodlivého činitele nebo rostliny

snížení toxicity; potlačení toxického účinku chemické látky v organismu prostřednictvím biochemických pochodů (přirozená detoxikace) nebo aktivní léčby (umělá detoxikace)

odpad tvořený nahromaděním organické hmoty z odumřelých rostlin

(u dermatofytů) spoře podobná buňka, výsledek dělení hemispory

totéž jako Deuteromycotina, avšak jako třída z pohledu jiných systémů hub

houby nedokonalé (syn.: Fungi imperfecti), uměle vytvořená skupina hub, u nichž dosud nebylo pozorováno pohlavní rozmnožování a nebo se pohlavní rozmnožování vyskytuje jen ojediněle za specifických podmínek.

barvící se žlutohnědě až sytě rezavohnědě v Melzerově činidle

zničení nebo zneškodnění choroboplodných zárodků

rozpoznání a jmenné určení nemoci

nauka o rozeznávání nemocí, jejich původců a o metodách rozeznávání nemocí

1. ve fytopatologii rozpoznání, zjištění a jmenné určení choroby, 2. v biologii popis charakteristických vlastností a rozlišovacích znaků taxonu

rozpoznání a jmenné určení nemoci

toxin vadnutí produkovaný Endothia parasitica

jakákoliv jednotka sloužící k rozšiřování, tj. spora, fragment mycelia, sklerocium

dvoubuněčná spora

rez, která pro svůj úplný vývoj potřebuje dva odlišné hostitelské druhy - primárního a sekundárního hostitele (mezihostitele) - její aecidiospory se tvoří na mezihostiteli a primárně infikují primárního hostitele, heteroecická rez, dvoubytná rez

metoda zkoušení štáv z nemocných a podezřelých rostlin, při níž se poukazuje na přítomnost nenormální (virové) bílkovinné složky, která se ve zdravých rostlinách nevyskytuje

zkouška stanovující rozdíly mezi dvěma chorobami se stejnými vizuálními symptomy

dichotomicky větvená pseudofýza

větvící se ve dvojice (páry)

pravidelně se větvící na dvě víceméně stejné větve

dvě pohlavně různá jádra tvořící pár v jedné buňce,

mycelium, jehož buňky obsahují dvě pohlavně odlišná jádra - dikaryon

viz hyfové systémy

schopnost růst ve dvou morfologicky odlišných formách (např. myceliové a kvasinkové)

dvojdomý druh, tj. druh, který pravidelně střídá dva různé hostitele

dvoubuněčná teleutospora s vertikální septou

tvořící dva typy zoospor (planospor) ve dvou vývojových periodách