nový nebo změněný protein globulinové povahy tvořený v krvi teplokrevných živočichů jako reakce na zavedení antigenu, protilátka (doslova "protitělo")

protijed; látka (často léčivo, v některých případech poživatina) schopná detoxikovat jed v organismu

látka produkovaná metabolismem patogena bránící rostlině ve tvorbě fytoalexinů, supresor, blokátor

cizí bílkovina, někdy komplex uhlohydrátů a lipoidů, které po injekci do zvířete vyvolávají tvorbu protilátek (antibody)

látka, která se podobá svou chemickou strukturou některým přirozeným látkám nezbytným v životních procesech a které jsou specifickými antagonisty biologické aktivity těchto esenciálních látek

viz alternace generací

zvláštní přídavky k pesticidům, snižující rezistenci hmyzu vůči insekticidnímu účinku

látka používaná na živá pletiva k zabránění proniknutí mikroorganismů

krevní sérum živočicha obsahující určité protilátky

viz alternace generací

červené rostlinné barvivo

zbarvení určitých částí nebo celých rostlin fialově, červeně nebo jinými odstíny těchto barev v důsledku zasažení škodlivým činitelem (virem, chladem), nedostatkem některých živin (dusíku, fosforu), může být i genetického původu, zbarvení je způsobeno zvýšením koncentrace xantofylů a karotenů jako následek poruchy metabolismu uhlohydrátů

deformace všech, nebo alespoň nejmladších květů rostlin, nejčastěji zezelenání

nemoc rostlin, při které jsou ostře ohraničené nekrotické skvrny

druhy rostlin cizího původu. Dělí se na: Hemerofyty - druhy člověkem úmyslně introdukované a na Xenofyty - druhy člověkem neúmyslně zavlečené

rozšiřování (spor) pomocí člověka

zbytek závoje na třeni kloboukatých hub, prsten

tvořící oospory bez přítomnosti antheridií

1. stav onemocnění, jež se projevuje vznikem symptomů, 2. výskyt jistého vývojového stadia v jisté časové jednotce

houby nelupenaté (syn.: Cantharellales), řád pododdělení Basidiomycotina třídy Hymenomycetes podtřídy Holobasidiomycetidae, synonymum Poriales, houby s dobře vyvinutou plodnicí kůrovitého, konzolovitého nebo kloboukatého tvaru s centrálním, excentrickým nebo bočním třeněm.

týkající se konce nejvzdálenějšího od báze, na konci

zařízení na uvolňování askospor z unitunikátního vřecka

drobný výrůstek na výtrusu, jímž výtrus přisedá na sterigma basidie, hilární apendix

nemající pileus, = resupinátní

nepohyblivý, neschopný pohybu

nepohyblivý výtrus plísní a řas

(o oosporách Pythiaceae) nevyplňující oogonium

viz basidie

gasteromyceta mající apobasidie

označení choroby, která se vyskytuje mimo oblast svého původu, tedy není v dané oblasti domácí

původní druhy rostlin, vyskytující se na synantropních, tj. člověkem pozměněných stanovištích - např. pýr plazivý (Elytrigia repens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

rozšířená, zduřelá část vlákna nebo stopky na níž je sporangium

případ apomixis, kdy noví jedinci vznikají z diploidních buněk

rozmnožování bez oplození (bez předchozí karyogamie a meiozy), jev, kdy pohlavní orgány jsou vytvořeny, ale pohlavnímu rozmnožování nedojde, nepohlavní rozmnožování, partenogeneze

náhlé, prudké vysazení z funkce důležitého orgánu, náhlé zhroucení, mrtvice

1. prodloužení jednoho, nebo více internodií rostliny, 2. vyrůstání různě deformovaných, bizarních vegetačních útvarů z květního lůžka

masitá, otevřená askohymeniální plodnice hub třídy Discomycetes, vyrůstající buď na stopce (Sclerotinia spp.) nebo bez stopky (Pseudopeziza spp.),

zvláštní infekční struktura, vznikající na klíčním vláknu, jímž parazitická houba v místě kontaktu přilne k povrchu rostliny, houbová přísavka, terček

deionizovaná voda zbavená virů a bakterií

překrytý nebo tvořený jemnými vlasy nebo vlákny

prostředky k hubení dřevin a křovin

skupina virů, která je přenášena roztoči (pojmenování podle anglického názvu arthropod-borne viruses)

viz mykorhiza

jemně větvený svazek hyf endomykorhizních hub v buňkách kořenů

rozdělené prasknutím v malém prostoru

vysychání

buňka, hyfa nebo terčík, které se později mění v plodnici nebo její část, počáteční stádium tvorby plodnice

podle Gäumannova systému hub první třída hub - tzv. prahouby, zahrnující do této taxonomické skupiny druhy, které podle modernějších systémů patří do oddělení Myxomycota a dále některé nižší druhy oddělení Eumycota pododdělení Mastigomycotina třídy Chytridiomycetes

buňka dosud nediferencovaná v jádro a cytoplazmu (u bakterií a sinic),

prostorové uspořádání nukleové kyseliny ve virové částici

suchý

druh nepohlavního výtrusu, který vzniká fragmentací hyfy

stáčející se nahoru vzpřímený (o konidiích), na kuželovitém nebo na nerozšířeném pileu (o lupenech)

podtřída třídy Ascomycetes v některých systémech hub (Alexopoulos), plodnice jsou askohymeniální, vřecka prototunikátní nebo bitunikátní, mycelium je hyalinní bez pigmentu, zahrnuje řády, které podle systému Ainswothova patří do tříd Plectomycetes, Laboulbeniomycetes, Discomycetes a Pyrenomycetes

antibiotikum produkované houbou Ascochyta pisi, má účinky proti bakteriím a houbám

viz Loculoascomycetidae

totéž, jako Ascomycotina, avšak jako třída z pohledu jiných systémů hub

houby vřeckovýtrusé, Ascomycotina jsou pododdělením oddělení Eumycota, spolu s pododdělením Basidiomycotina jsou označovány jako houby vyšší. Mycelium je dobře vyvinuté, je přehrádkované, bohatě rozvětvené, v buněčných stěnách převažuje chitin, buňky jsou zpravidla jednojaderné, haploidní.

viz askus

vakovitá buňka na vrcholu askogenní hyfy, ve které dochází ke karyogamii, po níž následuje meioza a tvorba určitého počtu jader (nejčastěji 8), kolem nichž se diferencují haploidní endospory zvané askospory, vřecko

prostý poškozujících mikroorganismů

agamický

nemající žádné pohlavní orgány nebo spory

spojený s růstem před sporulací, vegetativní

1. vřecka produkující hyfa v askokarpu, 2. apothecium

vlákno vyrůstající z oplodněného askogonu a nesoucí na svém vrcholu dvoujadernou buňku - askus

samičí gametangium vřeckatých hub

viz plodnice askohymenální

1. pohlavní rozmnožovací útvar vřeckatých hub, 2. obecné označení plodnice vřeckatých hub

konidie vzniklá na askokonidioforu

vřecku podobný konidiofor

viz plodnice askolokulární

viz pseudoperithecium

vřeckovýtrusá houba - pododdělení Ascomycotina

pohlavní výtrus (meiospora) vřeckatých hub

stroma, v němž se tvoří askospory, viz pseudoperithecium

vyúsťovací otvor vřecka

vakovitá buňka na vrcholu askogenní hyfy, ve které dochází ke karyogamii, po níž následuje meioza a tvorba určitého počtu jader (nejčastěji 8), kolem nichž se diferencují haploidní endospory zvané askospory, vřecko

drsný nebo tečkovaný

1. různá antibiotika produkovaná Aspergillus spp., 2. černý, ve vodě nerozpustný pigment spor Aspergillus niger

onemocnění plic vyvolané vdechováním výtrusů hub z rodu Aspergillus (zejména A. fumigatus)

neschopnost rostliny vytvářet klíčivý pyl po napadení některými chorobami

jemně asperátní

nevytvářející výtrusy

seta (viz seta 1.) s radiálními větvemi

záducha, rozedma plic

zachování nebo znovuobjevení se znaku nebo orgánu, který již ztratil původní funkci nebo význam

1. zúžený, 2. (o patogenu) mající nižší patogenitu nebo virulenci

proteinové komplexy s membránovým segmentem a cytoplazmatickým segmentem, syntetizují ATP z ADP a P na účet protonového gradientu

prostředky lákající hmyz

bakterie bez bičíků

zmenšení velikosti pletiva nebo orgánu v důsledku nedostatečné výživy nebo choroby, postižené orgány se při atrofii nezřídka nejen zmenšují, ale mění se i tvarově

těžká žlutá, strakatá mozaika na listech (brambor) připomínající zbarvení listů rostliny Aucuba japonica

typ gastrální plodnice

antibiotikum produkované Streptomyces aureofaciens, má antibakteriální účinky

houby boltcovitkotvaré, řád podtřídy Phragmobasidiomycetidae, třídy Hymenomycetes, pododdělení Basidiomycotina, převážně saprofytické, méně často parazitické houby, basidie jsou spirálovitě stočené a rozdělené třemi příčnými přepážkami na čtyři buňky, významné rody: Hirneola, Helicobasidium (H.

žlutooranžový pigment Fusaruim culmorum

zlatooranžová pigment Aspergillus spp. řady glaucus

autoecická rez, která tvoří všechny typy spor