Choroby a škůdci břečťanu

19. 02. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 2827x

V současné době se u nás můžete setkat s břečťanem velmi často, v lesích, parcích, na zahradách, na budovách i za okny v květináčích. Původně se břečťan popínavý (Hedera helix L., Araliaceae) vyskytoval v Evropě, jihozápadní Asii a v severní části Afriky, dnes je rozšířený na celé severní polokouli, zavlečen byl i do Austrálie a Jižní Ameriky.

Kromě volně rostoucích, planých rostlin byly vyšlechtěny kultivary pro zahradnické účely, mezi nimiž se vyskytují rostliny s barevnými či panašovanými listy nebo různě velkými či tvarovanými čepelemi.

Břečťanu byly přisuzovány výjimečné vlastnosti, např. ve starém Řecku byli věncem z břečťanu korunováni vítězové atletických závodů, v antice byl symbolem nevázaného života, veselosti a opilství, ve starém Římě věřili, že věnce z břečťanu zabrání opilosti, ve středověké křesťanské symbolice byl považován za symbol věčného života duše.

Břečťan také obsahuje látky využívané pro léčivé účely. Sbírají se listy z nekvetoucích výhonů, případně čerstvé nezdřevnatělé výhony. Tyto části obsahují triterpensaponiny (hederacosid C), aglyka (hederagenin, kyselinu oleanolovou a bayogenin, flavonoidy, polyiny aj. Přípravky jsou využívány na podporu vykašlávání, při katarech cest dýchacích a onemocnění průdušek. V lidovém léčitelství byl využíván při parazitických onemocněních kůže a revmatických potížích. Homeopatické přípravky při onemocnění cest dýchacích, zažívacího ústrojí, hyperfunkci štítné žlázy, revmatických a nervových bolestech.

Břečťan mohou napadat četné patogeny a škůdci, např. Colletotrichum, Rhizoctonia, Pythium, Nectria, Mycosphaerella, Alternaria aj., ze škůdců především svilušky (Tetranychus), třásněnky (Dendrothrips, Eupoecilia, Kissophagus), štítenky (Coccus, Filippia) aj.

Listové skvrnitosti

K nejnápadnějším patří původci listových skvrnitostí, např. Colletotrichum trichellum. Silnější výskyt skvrnitosti listů, ojediněle i stonků, bývá zaznamenána koncem vegetace a na jaře, před vyrašením nových listů. V porostech zavlažovaných postřikovači je výskyt patogena celoroční. Napadení se projevuje na čepelích listů popelavě hnědými, kulatými až nepravidelnými, mírně vkleslými skvrnami, které obvykle od středu zasychají a praskají. U silně infikovaných rostlin skvrny zaujímají podstatnou část čepele a listy postupně odumírají. Na řapících a stoncích se tvoří nekrotické, postupně zahnívající proužky. V odumřelém pletivu se tvoří černé, koncentricky uspořádané plodničky, z nichž se po ovlhčení uvolňují bezbarvé konidie. Houba přezimuje v infikovaném pletivu rostlin.

Podobně tmavě hnědé až černé skvrny a nekrózy listů a stonků způsobuje Boeremia hedericola (syn. Phoma hedericola). V napadeným pletivu se tvoří kulovité až nepravidelné pyknidy, z nichž se po ovlhčení uvolňují konidie.

Podobné hnědé, černě zónované, kulaté skvrny, často s purpurovým lemem, tvoří Phyllosticta concentrica. Rozlišit jednotlivé druhy lze pouze mikroskopicky.

U skvrnitosti listů vyvolané bakteriemi Xanthomonas campestris pv. hederae je nápadný, zejména na rubové straně listů, vodnatý či tmavozelený lem.

Pokud se objeví listové skvrnitosti, je třeba napadené listy včas odstranit. U silně napadených porostů je nezbytné opakované fungicidní ošetření.

Kořenové hniloby

Kořeny břečťanu poškozují i půdní patogenní houby, např. rodu Phytophthora či Pythium, jejichž výskyt je vázán volnou vodu v půdě. Následkem napadení kořeny zahnívají a nadzemní části, nedostatečně zásobované vodou a živinami žloutnou, vadnou a v konečné fázi odumírají, listy od báze čepele hnědnou. Napadené rostliny je nutné z porostu odstranit.

Škůdci břečťanu

Porosty břečťanu na osluněných místech bývají často napadány sviluškou chmelovou (Tetranychus urticae). Posáté listy jsou tečkovitě prosvětlené až chlorotické.

Deformace vrcholů výhonů, kadeření listů a zaostávání v růstu způsobují černě zbarvené mšice Aphis hederae.

Nápadné poškození pupenů, které se nerozvíjejí, drobné, zkadeřené či deformované listy a zduřelé, deformované výhony jsou následkem napadení hálčivcem břečťanovým (Phytoptus hedericola).

Listová skvrnitost původce Phyllosticta concentrica
Listová skvrnitost původce Phyllosticta concentrica

Bakteriální skvrnitost břečťanu - líc listu
Bakteriální skvrnitost břečťanu - líc listu

Xanthomonas campestris pv. hederae - rub listu
Xanthomonas campestris
pv. hederae - rub listu

Poškození sviluškami
Poškození sviluškami

Poškození hálčivcem břečťanovým (Phytoptus hedericola)
Poškození hálčivcem břečťanovým (Phytoptus hedericola)

Související články

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

15. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 48x

Choroby a škůdci dobromysli

08. 11. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 152x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (49): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci III. – model degradace reziduí pesticidů

03. 11. 2021 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tereza Horská, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 194x

Ekosystémové služby v zemědělství (1)

29. 10. 2021 Ing. Hana Foffová a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 213x

Choroby a škůdci muchovníku

22. 10. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 209x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail