Choroby a škůdci borůvky

23. 12. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 6666x

Do rodu Vaccinium je zařazeno téměř 450 druhů, které se vyskytují především v chladnějších oblastech na severní polokouli. Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.) je rozšířena v Evropě a severozápadní Asii na kyselých, chudých, ale humózních a vlhkých půdách. Její tmavě modré plody se sbírají pro přímý konzum a další zpracování, k léčebným účelům jsou využívány plody a listy.

Plody obsahují katechinové třísloviny, antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamín A, resveratrol, vitamíny C a skupiny B, ovocné kyseliny, invertní cukry, mikro- a makroprvky. Borůvky zlepšují noční vidění a šeroslepost, imunitu, působí proti infekcím, stařecké demenci, střevním onemocněním, snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi, mají i uklidňující a protistresový účinek. Plně vyzrálé bobule jsou podpůrným prostředkem při léčbě neplodnosti, tlumí nikotinovou abstinenci aj. Listy kromě tříslovin obsahují iridoidy, fenolkarbolové kyseliny, poměrně velké množství chromu a manganu aj. V lidovém léčitelství se odvar z borůvkových listů používá při kožních onemocněních, při cukrovce, při průjmech a žaludečních obtížích.

Choroby

K léčebným účelům lze použít části pouze ze zdravých rostlin.

K nejčastějším patogenům, zejména za vlhkého počasí, patří Botrytis cinerea, napadající především květy. Následkem je jejich hnědnutí a opad, za příznivých podmínek mycelium prorůstá do výhonů, které hnědnou a zasychají. Za vysoké vlhkosti se infikovaná pletiva pokrývají šedohnědým porostem rozmnožovacích orgánů (konidiofory s konidiemi). Infikovány mohou být i zrající plody. Méně ohroženy jsou nepřehuštěné porosty umožňující rychlé osychání povrchu rostlin. Fungicidní ochranu lze provést během vegetace, v závislosti na průběhu počasí.

Ze Severní Ameriky byla zavlečena houba Godronia cassandrae způsobující odumírání větviček a výhonů. Napadení se projevuje červenohnědými skvrnami a nekrotickými lézemi na výhonech, v nichž houba přezimuje. Při silných infekcích dochází i k odumírání pupenů. Napadené výhony je nutné pečlivě odstranit a před květem ošetřit fungicidy.

Odumírání výhonů a skvrnitost listů může způsobit i houba Pestalotia.

Za teplého, vlhkého počasí bývají plody napadány houbami rodu Colletotrichum. Na povrchu plodů se tvoří mírně vkleslé, kulaté skvrny, plody se svrašťují a předčasně opadávají. Na povrchu se objevují růžově zbarvené polštářky konidií. Houba přezimuje v mumiích plodů a odumřelých výhonech. Kromě důsledného odstranění odumřelých částí je třeba provést aplikaci fungicidu v době kvetení, kdy dochází k infekcím.

Výskyt rzi (Pucciniastrum) či ouškovitosti (Exobasidium vaccinii) je sice možný, ale spíše výjimečný.

V současné době lze zakoupit i hrnkové borůvky, u nichž se může vyskytnou napadení kořenů patogeny Pythium a Phytophthora, na listech se koncem léta a na podzim objevuje i padlí (Erysiphe), skvrnitost listů způsobují houby Dothichiza caroliniana, Gloeocercospora inconspicua i Alternaria tenuissima.

Škůdci

Borůvky jsou napadány a poškozovány i živočišnými škůdci.

Pupeny a květy poškozují housenky píďalky podzimní (Operophtera brumata), listy a plody obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) či obaleč pupenový (Spilonota ocellana) nebo jarnice (Orthosia spp.).

Pěnodějka červená (Cercopis vulnerata) poškozuje výhony, které následkem sání praskají, případně se tvoří nekrotické léze, výhony se deformují či celé rostliny zaostávají v růstu. Přezimují larvy v půdě, kde sají na kořenech.

Larvy bejlomorky brusnicové (Contarinia vaccini) poškozují vrcholky výhonů, které se stáčejí a zasychají. Poškozené výhony znovu raší a předčasně větví. Kromě mšic mohou borůvky poškozovat i další škůdci, např. třásněnky, chrousti, lalokonosci či háďátka.

Šedohnědý porost houby Botrytis cinerea

Skvrny a léze způsobené houbou Godronia cassandrae

Mladá chasmothecia padlí na listu borůvky