Skvrnitosti listů ostropestřece mariánského

27. 04. 2018 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1622x

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum [L.] Gaertn.) je v některých zemích považován za léčivou rostlinu, v některých za obtížný odolný, vysoce konkurenční plevel, ale i za okrasnou rostlinu či dokonce zeleninu. V České republice a v několika dalších státech Evropy, v Egyptě, Číně a Argentině je vyséván a využíván jako léčivá rostlina. I když je nutno přiznat, že i někteří tuzemští pěstitelé či majitelé sousedních pozemků ho označují jako obtížný plevel.

Domovem ostropestřece jsou Kanárské ostrovy, odkud se rozšířil do celého světa. Jako léčivá rostlina je zdrojem účinných látek, tzv. silymarinu, který se získává ze semen. Silymarin tvoří flavonolignany, především sibnim A a B, isosibnin, silychristin a silydianin. Kromě toho obsahuje mastný olej s vysokým podílem kyseliny linolové a steroly. Silymarin se využívá k prevenci a léčení poškozených jater, při chronických zánětech a cirhóze jater. V současné době v České republice je ostropestřec pěstován jako léčivá rostlina přibližně na 4 500 ha.

Ostropestřec je mnohdy považován za plevel

Skvrnitosti listů

I když nepatří mezi plodiny trpící chorobami a škůdci, za deštivého počasí bývají rostliny napadány Botrytis cinerea, za teplého počasí, s kolísavou vlhkostí vzduchu, pak padlím (Golovinomyces orontii, syn. Erysiphe cichoracearum).

Během vegetace se vyskytují i skvrnitosti listů, jejich původcem je nejčastěji houba Septoria silybi. S. silybi je přenosná osivem a podílí se na padaní klíčních rostlin, případně infikovaná semena špatně či vůbec nevyklíčí. U vzrostlých rostlin houba nejčastěji poškozuje listy tvořící listovou růžici, do nichž hyfy pronikají otevřenými průduchy. Na listech se tvoří kulaté až mírně protáhlé, šedohnědé skvrny se světlejším středem. Z počátku drobné skvrny se mohou slévat do velkých, nepravidelných, nekrotických lézí. Houba vytváří rozmnožovací orgány (pyknidy) na odumřelém pletivu, po obou stranách skvrn. Po ovlhčení jsou z pyknid vytlačovány světle žluté provazce tvořené vláknitými pyknosporami. Za deštivého počasí jsou infikovány i mladé listy na stonku. S. silybi přezimuje na infikovaných posklizňových zbytcích, přezimujících rostlinách a na osivu.

V zahraničí jsou uváděni další původci listových skvrnitostí, např. houby Ramularia cynarae či Cercospora sp. V České republice jsou považovány za nejvýznamnější patogeny ostropestřce mariánského kromě specifické houby Septoria silybi i Alternaria silybi.

Skvrnitost listů ostropestřece způsobená houbou Septoria silybi

Detail skvrny způsobené houbou Septoria silybi

Pyknidy houby Septoria silybi

Houba Alternaria silybi jako další původce skvrnitosti listů

Další původci chorob

Ostropestřec je také hostitelem rzí (Puccinia cruchetiana, P. laschii, P. mariana a P. punctiformis). Na rubové straně, výjimečně na líci listů ostropestřece se tvoří uredia a telia biotrofní brachyformní rzi Puccinia punctiformis, často se vyskytující na Cirsium arvense. V Řecku byla na úborech ostropestřce identifikována i sněť Microbotryum silybum. Za původce vadnutí ostropestřece jsou považovány houby r. Fusarium.

Okruh patogenů identifikovaných na ostropestřeci zahrnuje i viry, a to Tomato spotted wilt virus a Cucumber mosaic virus. Počasí během dozrávání semen, jakož i způsob a délka skladování, výrazně ovlivňují kvalitu obsahových látek, případně osiva.

Na osivu bývají identifikovány saprofytické, ale i parazitické druhy hub, zejména druhy r. Alternaria, Botrytis, Cladosporium, Curvularia, Epicoccum, Gonatobotrys, Humicola, Mucor, Penicillium, Pirella, Rhizopus, Septoria, Stemphylium a Trichothecium.

Škůdci

Z živočišných škůdců patří mezi nejčastěji se vyskytující plži a mšice.

Skvrnitosti listů ostropestřece mariánského