Choroby obilnin (16): Stébelná snětivost žita a námelovitost trav

10. 01. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1800x

V minulém čísle jsme se věnovali mazlavým snětím rodu Tilletia, které napadají pšenici, žito, tritikale a trávy.

Stébelná snětivost žita

Na žitu se může vyskytnout i další sněť rodu Urocystis, a to sněť stébelná Urocystis occulta, která způsobuje stébelnou pásovitou snětivost žita.

Patogen vytváří na zelených částech rostliny (stébla a listy) snětivé pruhy kryté stříbrošedou blankou, která později praská, a uvolněné chlamydospory mohou způsobit další infekci. Listy i stébla se stáčejí, čepele se trhají. Klas bývá hluchý, zčásti přeměněný v masu chlamydospor. Chlamydospory jsou kaštanově hnědé 8–18 µm velké, obklopené sterilními buňkami, které jsou výrazně světlejší a menší. Spory se mohou shlukovat po 3 až 6.

Zdrojem infekce jsou chlamydospory v půdě a na povrchu obilky. V době sklizně dochází k uvolnění spor (tak jako u sněti mazlavé) a ke kontaminaci zdravých obilek. V době klíčení obilky vyklíčí chlamydospora, vytvoří promyceliové infekční vlákno, které proniká do klíčku obilky a postupně prorůstá stéblem až do klasu.

Ochrana proti patogenům přenosným osivem spočívá v agrotechnice, jako je střídání plodin, zpracování půdy a vyrovnaná výživa. Velmi důležité je však vysévání zdravého a mořeného osiva.

Stébelná snětivost žita - příznaky napadení, snětivé pruhy na listu

Stébelná snětivost žita - příznaky napadení, snětivé pruhy na listu

Urocystis occulta - chlamydospory

Urocystis occulta - chlamydospory

Námelovitost trav

Námelovitost trav (paličkovice nachová) vyvolaná patogenem Claviceps purpurea postihuje široký okruh trav, z obilnin především žito, dále pak tritikale, pšenici a ječmen. V místě obilky se tvoří námel, který je významnou surovinou ve farmaceutickém průmyslu pro obsah důležitých alkaloidů (deriváty kyseliny lysergové - ergotoxin, ergotamin, ergometrin). V minulosti výskyt námelu v obilí způsoboval velmi těžké otravy - ergotoxismus, a to jak u člověka, tak i hospodářských zvířat.

První příznaky napadení se projevují v době kvetení, kdy na kláscích můžeme pozorovat kapičky nažloutlé medovice, která obsahuje konidie. Po 2 až 3 týdnech se na napadených klasech tvoří místo obilek námel. Námel je sklerocium, je to perzistentní útvar houby, utvořen z hustě nahloučeného mycelia - plektenchymu.

Sklerocia vypadnou z klasu na povrch půdy nebo se dostanou mělce pod povrch, kde přežívají nepříznivé podmínky. Ze sklerocií vyrůstají načervenalé paličky (stromata) a uvnitř těchto stromat se vyvíjí perithecia (plodnice vzniklé při pohlavním rozmnožování). Uvnitř perithecií se tvoří askospory ve vřeckách. V době kvetení žita jsou vyzrálé askospory vymršťovány, unášeny větrem a dostávají se do kvetoucích klásků (primární infekce). Tam vyklíčí v mycelium, které proniká do spodní části napadeného klásku, prorůstá ho a za 4 dny po napadení se na povrchu semeníků vytváří nepohlavní stadium - konidie. Současně se na povrchu semeníků tvoří medovice - sladká šťáva lákající hmyz. Konidie jsou drobné, oválné, bezbarvé výtrusy, které jsou hmyzem a větrem přenášeny na další kvetoucí klásky (sekundární infekce). Později se ze semeníku vytvoří 1–2 cm dlouhá, rovná nebo zahnutá, černá nebo temně fialová sklerocia.

Onemocnění je podporováno chladným a vlhkým počasím během kvetení, které usnadňují tvorbu konidií a prodlužují dobu květu - což zvyšuje pravděpodobnost infekce. Riziko onemocnění člověka ergotizmem po konzumaci cereálních potravin je v našich podmínkách, při dodržování zásad správné zemědělské praxe, jako je hluboká orba, čištění osiva a střídání plodin, minimální.

Námel - Claviceps purpurea

Námel - Claviceps purpurea