Choroby obilnin (10) - Vyzimování porostů

28. 06. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1470x

V předešlém dílu byly popsány fuzariózy na obilninách, do této skupiny můžeme zařadit i patogena Monographella nivalis var. nivalis (anamorfa Microdochium nivale, syn. Fusarium nivale).

Patogen Monographella nivalis var. nivalis (anamorfa Microdochium nivale, syn. Fusarium nivale způsobuje velmi rozšířenou chorobu tzv. růžovou sněžnou plísňovitost obilnin (starší název: plíseň sněžná). Napadá nejčastěji ozimy: žito, pšenici, ječmen, triticale a trávy. Vyskytuje se na celém území ČR, větší význam má ve vyšších polohách v oblastech s dlouhodobější sněhovou pokrývkou.

První příznaky napadení můžeme pozorovat na podzim a v průběhu zimy na kořenech a hypokotylech, které postupně hnědnou, zahnívají. Nejvýraznější příznaky se projevují na jaře po sejití sněhu, hnědé skvrny postupují vzhůru po rostlině, na listech napadených rostlin se objevují světlehnědé skvrny, později se tvoří bílé až slabě narůžovělé mycelium, kdy se tvoří oranžová sporodochia (nepohlavní stadium houby, tvorba makrokonidií). Listy velmi rychle zasychají a symptom mizí. Choroba je jednou z příčin vyzimování porostů. Při napadení rostlin v době kvetení se choroba projevuje barevnými změnami klásků nebo jejich předčasným zaschnutím (běloklasost). Příznaky na stéblech, listech a klasech je velmi obtížné odlišit od příznaků vyvolávaných houbami rodu Fusarium.

Patogen přežívá v osivu a na posklizňových zbytcích. Rostliny napadá po celé vegetační období. Microdochium nivale vytváří drobné (9–23 × 2–4 µ) rohlíčkovité dvoubuněčné makrokonidie. Pohlavní stadium (perithecia) se tvoří v dubnu až květnu na odumřelém pletivu.

Ochrana proti plísni sněžné spočívá ve střídání plodin, zapravení posklizňových zbytků, vysévání odrůd s vyšším stupněm rezistence, vysévání zdravého osiva. Jelikož je patogen přenosný osivem, je základním ochranným opatřením výsev mořeného osiva.

V jarním období můžeme na porostech ozimého ječmene, pšenice a žita pozorovat tyfulovou plísňovitost obilnin (starší název: paluška travní), kterou způsobuje patogen Typhula incarnata. Vyskytuje se na celém území ČR. Větší význam má v oblastech s dlouhodobější sněhovou pokrývkou.

Příznaky napadení můžeme pozorovat časně z jara na starších listech. Listy žloutnou od špičky a postupně celé odumírají. Silně napadené rostliny jdou snadno vytáhnout z půdy. Na bázi nemocných rostlin se tvoří sklerocia o velikosti 0,3 až 3 mm, zpočátku světlé později tmavohnědé barvy. Vyskytují se především mezi listovými pochvami a v myceliu na kořenech.

Patogen přežívá nepříznivé podmínky (suché léto) ve formě sklerocií. V září až říjnu za vlhka a při teplotách 0–10 °C vyrůstá ze sklerocií mycelium, které infikuje kořeny nebo nadzemní části vzcházejících rostlin. Za příznivých světelných podmínek se vytváří basidie a basidiospory (pohlavní stadium).

Napadení rostlin podporují teploty blízké nule, vysoká vlhkost a nedostatek světla (sněhová pokrývka na nezamrzlé půdě). Napadeny bývají především oslabené rostliny.

Ochrana spočívá především v agrotechnice, jako je dodržování osevního postupu, moření osiva a na jaře přihnojení dusíkem.

Růžová sněžná plísňovitost obilnin (plíseň sněžná)

Tyfulová plísňovitost obilnin (paluška travní)