Brukvovité - Brassicaceae

Jednoletý ozimý plevel.

Roste na polích, zahradách, rumištích, v pařeništích, sklenících, na kompostových navážkách, v ruderalizovaných trávnících, na okrajích cest a silnic, kolem lidských sídlišť aj. Na polích je nejvíce rozšířena v okopaninách, zelenině, víceletých pícninách, řepce, obilninách i kukuřici. Je trvalou součástí meziporostního období na polích a zahradách, kde během krátké doby dozraje a vysemení. Patří mezi méně nebezpečné plevele. Je hostitelem četných chorob a škůdců brukvovitých rostlin.

Kořen je vřetenovitý, silně větvený.

Lodyha je bohatě větvená, (2 -) 5 – 30 (- 40) cm vysoká a rostlina si vždy ponechává přízemní listovou růžici.

Listy v přízemí jsou řapíkaté, kracovitě peřenosečné až celokrajné. Lodyžní listy jsou přisedlé, objímavé, se střelovitě zakončenou bází.

Drobné, oboupohlavné květy jsou uspořádány v bohatých hroznovitých květenstvích. Květy mají bílé korunní lístky a odstávající lístky kališní.

Plody jsou zploštělé šešulky, trojúhelníkovitého tvaru, které obsahují až přes 20 drobných semen. Barva semen je žlutohnědá až červenohnědá, semena jsou 0,8 – 1 mm dlouhá, podlouhle elipsoidní, téměř hladká.

Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou od časného jara do pozdního podzimu a někdy i za mírné zimy. Na jedné rostlině se vytváří několik tisíc semen, která mají nepravidelně dlouhou dormanci a postupně klíčí a vzcházejí z povrchových vrstev půdy během celé vegetace. Mohou klíčit i při velmi nízkých teplotách.

Zralá semena snadno vypadávají a obohacují půdní zásobu semen na stanovišti. Dále se šíří statkovými hnojivy, komposty a pěstebními substráty.