Obilniny, především pšenice.

Choroba se začíná projevovat až koncem června a v červenci cihlově rezavými podlouhlými kupkami uredospor. Vyskytují se převážně na listových pochvách a stéblech. Na kupky dochází k odchlípnutí pokožky. Na stejných místech se krátce před sklizní se objevují černé kupky zimních výtrusů tzv. teleutospory.

Na dřišťálu, který je mezihostitelem jsou na líci listů nápadné oranžové skvrny, na rubu malé žluté skupinky pohárkovitých aecidií s aecidiosporami.

Přes poměrně pozdní výskyty dochází k citelným škodám. Ohroženy jsou však jen jihovýchodní oblasti a vyskytuje se jen v některých letech.

Houba u nás přezimuje zimními výtrusy ve slámě a na jaře vytváří basidiospory. Ty mohou napadnout pouze mezihostitele a na něm vznikají aecidiospory, které znovu přecházejí na obilniny a trávy. Uredospory, které vznikají na obilnině, jsou ihned klíčivé a přenášejí se vzdušnými proudy na velké vzdálenosti. Na zrajícím obilí se tvoří zimní výtrusy (teleutospory).

Choroba je vázána na mezihostitele a má vysoké nároky na teplo, proto výskyt podporuje přítomnost mezihostitelů, vlhké a teplé počasí a pěstování pozdních odrůd (např. jarní pšenice).

Rez travní napadá všechny druhy obilí a četné trávy, ale nejohroženější je pšenice. Různé rasy jsou specializovány na jeden až dva druhy obilí.

Mezihostitelem jsou dřišťály a některé mahónie.

Pěstování odolných odrůd.

Možné je použití fungicidů účinkujících proti rzím, ale vzhledem k pozdním, náhlým a nepravidelným výskytům epidemií je obtížné zajistit rentabilitu ošetření.